Článek
Na hlavní lasvegaské ulici, takzvaném Stripu, se vyskytuje široká škála gamblerů. Od těch, kteří přijeli zkusit štěstí s několika stovkami dolarů pro zábavu, až po ty, kteří jezdí do Las Vegas pravidelně a hrají o velké sumy. Říká se jim high-rollers a hotelové rezorty s kasiny se o ně doslova perou a poskytují jim nejrůznější výhody a bonusy, aby si je udrželi ve svém kasinu, s tím, že věří, že jim tam nemalé sumy svých peněz zanechají.
Ti hráči, kteří během svých pobytů v rezortu hrají celkem o statisíce až milióny korun a vracejí se pravidelně, jsou pro kasinové rezorty nesmírně důležití. Pomáhají podniky držet nad vodou i v době, kdy není zrovna turistická sezóna, a nedělávají scény ve chvíli, kdy prohrají nějaký větší peníz. Jednoduše se zase za čas vrátí s dalšími penězi a zkouší své štěstí znovu.
Přistupoval ke hře vědecky
Nevadské zákony přikazují kasinům vyplnit zprávu pokaždé, když se přes kasino jakýmkoliv směrem posune suma 10 000 dolarů a vyšší. Ať už směrem od zákazníka, nebo k němu. A Paddock takových záznamů měl mnoho. Podle zdrojů kanálu CBS více než tucet.
Ačkoliv Paddock nebyl považován za jednoho z největších hráčů ve městě, jeho sázky byly vyšší než sázky naprosté většiny zbylých hráčů. Podle svého bratra Erica byl velmi metodický a při své hře volil vždy matematický přístup a nespoléhal na nějaké předtuchy.
„Jednou mi poslal snímek, jak vyhrál 40 000 dolarů na automatu. Ale to byl prostě jeho způsob, jak hrával. Byl vždy schopen vám říci, jaká je jeho pravděpodobnost na výhru přesně na desetinu procenta, ať už hrál na jakémkoliv přístroji. Studoval to, jako by šlo o nějaký vědecký projekt. Nebyl to jen hloupý hazard, pro něj to byla práce,“ uvedl o svém bratrovi Eric Paddock pro CBS.
Jeden z gamblerů popsal Paddockovy hráčské zvyky, které zahrnovaly tendenci sednout si k automatu, od kterého někdo právě vstal, aby si dal na chvíli pauzu. Stejně tak prý rád zíral na to, jak hraje někdo jiný, což není slušné. Hráče to může přivádět do rozpaků a nebývá jim to vůbec příjemné.
S ostatními hráči takřka nekomunikoval. Když se jednou vedle něj někdo radoval, jen se zeptal, co mu na automatu přišlo za kombinaci, pokýval hlavou a vrátil se zpět ke své hře. Jeden z hostů kasina o něm dříve řekl doslova: „Tenhle člověk mi vážně nahání husí kůži.“
Speciální péče
„Každý, kdo hraje na této vysoké úrovni, je považován za high-rollera a dostává se mu od kasin VIP jednání. Rozhodně měl umožněno od kasin požívat velké množství výhod. Když prošel dveřmi, automaticky tam na něj čekalo velké množství benefitů a zpříjemnění pobytu. Mohl si říci, v jakém pokoji by chtěl zdarma bydlet, zdarma ale mohl mít i jídlo a lístky na nejrůznější představení,“ uvedl Anthony Curtis, který se dříve živil jako profesionální hráč a nyní vede web Las Vegas Advisor.
Paddock podle všeho hrával nejčastěji na automatech tzv. video poker. Ten má v porovnání se všemi ostatními hrami v kasinech jednoznačně nejvyšší návratnost vsazené sumy. Některým hráčům dokonce vyplácí zpět dlouhodobě i více než 99 procent částky, kterou sází. Znamená to, že hráč, který sází na jednu hru 100 dolarů, získá v průměru zpět něco málo přes 99 dolarů.
Samozřejmě může ale hráč nárazově vyhrát či prohrát vyšší sumy. Z dlouhodobého hlediska však nebude tak ztrátový jako hráči rulety, blackjacku, kostek či dalších výherních automatů. Navíc když k tomu přičtete třeba luxusní apartmá zdarma, neomezené množství oblíbených koktejlů a jídla společně se vstupenkami na oblíbené lasvegaské show, může hráč vlastně i poměrně pravidelně končit trochu v plusu.
Klid hráčů je to nejdůležitější
Podle agentury AP si Paddock apartmá, ve kterém v hotelu Mandalay Bay pobýval v osudnou noc, speciálně vyžádal a dostal jej zdarma díky svým aktivitám v kasinu. O hráče, jako je on, kasina bojují a nabízejí jim servis, jaký se běžným hostům nikdy nedostane. Dokonce umějí i přimhouřit oko nad jejich nevyrovnaným a podivným chováním. Podle mnohých odborníků je opravdových high-rollerů na hlavní lasvegaské ulici překvapivě poměrně málo, a tak kasina dělají, co mohou, aby si je udržela.
„Běžně říkáváme našim zaměstnancům, aby je nechali být. Je to pro nás důležitý hráč a nechceme, aby ho cokoliv obtěžovalo. Pokud si na dveře vyvěsí cedulku „Nevstupovat“, nechají ji tam pověšenou čtyři dny a někdo ze zaměstnanců řekne, že je to nestandardní, tak jim jen řekneme, ať si toho nevšímají a nechají je být. Nechceme, aby začali být neklidní a cokoliv jim vadilo. Mohli by jít jinam,“ uvedl bývalý manažer kasin v Las Vegas a Renu Mike Wootan, který se v průmyslu pohyboval v letech 1978 až 2014.
Paddockův VIP status mu jednoduše umožňoval jednat a pohybovat se volněji tak, aniž by vzbudil podezření. Skutečnost, že dostal do pokoje 23 zbraní, tak Wootana ani nikterak nepřekvapila. Právě praxe ignorování divného chování u hráčů jeho typu činí pro zaměstnance kasin složitější odhalit „neobvyklé jednání“, tvrdí Wootan.
V hotelu Mandalay Bay pobýval Paddock od čtvrtka až do nedělní střelby. A je více než pravděpodobné, že na dveřích cedulka „Nevstupovat“ celou dobu visela...