Článek
Po dlouhé době se tak na Kubě jedná o první oficiální návštěvu ruského námořního plavidla, které nese název Perekop. Podle americké televize je to taky důkaz obnovy vztahů mezi oběma spojenci z dob studené války poté, co rozpad Sovětského svazu téměř položil kubánskou ekonomiku.
„Odsuzujeme, odmítáme rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím,“ řekl kubánský prezident Miguel Díaz-Canel Bermúdez v květnu v rozhovoru pro Ruskem kontrolovanou televizi RT. Rovněž se ohradil proti sankcím, které Spojené státy společně s dalšími zeměmi uvalily na Rusko, a oznámil, že se na Kubě rozvíjejí ruské „projekty spolupráce a kooperace“.
Russian training ship Perekop arrives in Cuba
— Leandro Romão 🇵🇹🇷🇺 (@lromao_ptbr) July 13, 2023
The training ship Perekop, of the Russian Navy, arrived in Havana, the Cuban capital, on Tuesday (11).
“We welcome them to our country with the hope that their visit will contribute to the strengthening of relations between… pic.twitter.com/PQtC7f1nY0
Obě země mezi sebou zároveň uzavřely řadu dohod, mezi které patří například povolení Ruska pronajmout si na Kubě půdu až na 30 let, vybudovat turistická zařízení na pláži nedaleko Havany, otevřít supermarket s ruskými výrobky nebo zásobovat ostrov nezbytně potřebnými pohonnými hmotami.
Podle Jorgeho R. Piñona, který působí jako výzkumný pracovník Energetického institutu Texaské univerzity v Austinu, Rusko od začátku války na Ukrajině posílá Kubě více ropy než kdykoli od rozpadu SSSR. Piñon odhaduje, že v první polovině roku 2023 Rusko dodalo na ostrov ropu v hodnotě přibližně 167 milionů dolarů (více než 3,5 miliardy korun).
Oživení vazeb
Po většinu studené války udržovala Kuba se Sovětských svazem velmi dobré vztahy. SSSR na ostrově umístil tisíce diplomatů, špionů a vojenských poradců, což mělo symbolizovat jakousi dýku v srdci amerického imperialismu.
Po rozpadu Sovětského svazu však Kuba ztratila svého hlavního obchodního partnera a dostala se do hluboké hospodářské krize. Od té doby se Kubánci na někdejší blízkost s Rusy dívají buď s hlubokou nostalgií, nebo s opovržením jako na „nevydařené manželství“.
Promarněná šance
Někteří pozorovatelé Kuby uvedli, že Spojené státy americké propásly příležitost se na Kubě více angažovat.
„Zdá se, že za Trumpa a po něm za Bidena Spojené státy zcela přepustily pole působnosti,“ uvedl Ric Herrero, výkonný ředitel společnosti Cuba Study Group, která prosazuje větší spolupráci mezi Kubou a USA.
Bývalý americký prezident Barack Obama totiž s Kubou obnovil diplomatické vztahy a zmírnil ekonomické sankce, které na ostrov byly v minulosti uvaleny.
Jak ovšem uvedla CNN, dveře, které „otevřel“ Obama zmírněním sankcí, následně Donald Trump jejich zpřísněním znovu zavřel. Joe Biden už pak dveře pouze trochu pootevřel, což ovšem ke zlepšení vztahů a k větší angažovanosti Spojených států nepomohlo.
„Došlo k velmi mírnému zmírnění sankcí, většinou s odvoláním na humanitární zájmy, a k otevření cestování, převodů peněz a k obnovení personálu na velvyslanectví a konzulátu. Jinak jsme ale viděli Bílý dům, který se jinak o Kubu nezajímal, řekl Herrero.
Jde pouze o slova
Podle nejvyššího amerického diplomata v Havaně Benjamina Ziffa se však zdá, že větší ruská přítomnost na Kubě je zatím jen ve „slovní“ rovině.
„Existuje skvělé španělské přísloví, že ‚mezi řečeným a vykonaným je velká propast‘,“ řekl CNN Ziff.
„V rozhovorech s našimi kontakty jsme neviděli žádné důkazy o zvýšení čehokoli ruského na ostrově a upřímně si myslím, že kubánská vláda by udělala obrovskou chybu, kdyby se snažila následovat tento model a ne model vzdálený 90 mil, který má 300 let historie,“ uvedl Ziff s tím, že modelem vzdáleným 90 mil (asi 145 kilometrů) myslel Spojené státy americké.
Ukázala se tam i americká ponorka
Rusové však nejsou jediní, kteří zakotvili na Kubě. V úterý podle zpravodajské agentury Reuters kubánská vláda odsoudila Spojené státy za třídenní návštěvu jaderné ponorky na americké námořní základně v zátoce Guantánamo a označila ji za „provokativní eskalaci“.
Jak poznamenala CNN, i několik desítek let po skončení studené války se zdá, že se Východ i Západ stále přetahují ohledně toho, kdo bude mít na ostrově větší vliv.
Navzdory vysokým nákladům na válku na Ukrajině a ekonomickým sankcím ruští představitelé tvrdí, že jsou Kubě oddáni.
„Kuba byla a stále zůstává nejdůležitějším spojencem Ruska v regionu,“ řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu při setkání se svým kubánským protějškem Alvarem Lopezem Mierou koncem června v Moskvě.
„Jsme připraveni poskytnout pomoc ostrovu svobody a poskytnout náruč našim kubánským přátelům,“ dodal Šojgu.