Srovnávat Trumpa s Hitlerem nelze, ale paralely tu jsou, říká americký historik

„Je tu několik opodstatněných důvodů, proč to udělat,“ řekl Novinkám Miller a jako první zmínil ten nejvážnější: „Za prvé Donald Trump podnítil násilí proti republice a jeho podvratná činnost a neúcta k ústavě jsou dostatečné důvody pro jeho impeachment. I když Trump nikdy neinstruoval nikoho, aby zaútočil na Kapitol, jeho výzva k odplatě nepřátelům včetně Mikea Pence, jenž odmítl splnit Trumpův požadavek sabotovat proceduru potvrzení Bidenova vítězství, byla jasným vzkazem ignorovat proces schvalování vítězství Bidena, odmítnout fakta vyplývající z voleb a uchýlit se k násilí, aby se Trump udržel ve funkci.“

Miller zmínil, že je to snadné Trumpovi dokázat, „protože používal své účty na Twitteru a YouTube stejně jaké jiné platformy, aby podnítil lidi k protestu proti potvrzení Joea Bidena prezidentem.“ To, že Trump už nemůže využívat Twitteru a dalších sociálních sítí, považuje za správné: „Sociální sítě chápou jeho roli v těchto událostech a svůj potenciál, aby to udělal znovu v den inaugurace, což je důvod, proč mu zakázali využívat je.“

Za pokus o puč však Miller nepokoje z 6. ledna nepovažuje: „Jako historik bych to označil za vzpouru. Tento termín podobně jako povstání, které vyvolává dojem většího počtu účastníků, současně ukazuje jejich selhání. Až úspěšná vzpoura nebo povstání může vyústit v převrat či v revoluci. Protože však Trump podnítil dav, mohlo by se to označit jako pokus o puč, ale já bych váhal s použitím tohoto termínu, protože Trump neřekl davu, aby vnikl do Kapitolu. I tak však vyzýval dav k odvetě a vetřelci dokonce splnili svůj cíl, když chytili Pence a několik dalších. Osobně jsem přesvědčen, že by Trump převzal vedení davu a chtěl by nastolit nový pořádek. Ale neoznačil bych to jako pokus o převrat, protože se zdá, že Trumpova role byla nepřímá.”

„Ve výsledku to byla jen vzpoura,“ uzavřel hodnocení Miller: „Nemůže tu být přímé srovnání Trumpa s Adolfem Hitlerem nebo Benitem Mussolinim, ale jsou tu paralely. Jednou z nich je, jak Hitler inspiroval své následovníky, aby „pracovali pro vůdce“, jak to popsal Laurence Rees v knize Hitler’s Charisma: Leading Millions into the Abyss.“

Připomněl ale názor jiného historika Timothyho Snydera, který se věnuje fašismu a události z 6. ledna označil za pokus o převrat, protože Trump říkal, že chce zůstat u moci, i když volby prohrál.

Vyšetřování útoku na Kapitol jako možný domácí terorismus sice může působit podivně, protože nešlo o žádné odhodlané atentátníky, kteří by se zakrytými tvářemi stříleli na politiky nebo odpálili bombu, i když dvě trubkové se v Kapitolu našly. Podle Millera však jejich činy tak lze označit: „Jestliže se terorismus definuje jako násilí s cílem získat politické výhody, tak tady byly jak bomby, tak útok na federální budovu. Mějme na paměti, že dav před Kapitolem postavil šibenice a skandoval Pověste Mikea Pence. Útočníci měli stahovací pásky, aby zatkli kongresmany. Kromě trubkových bomb tam byly i další zbraně jako Molotovovy koktejly. Jeden policista zemřel, když ho dav zbil hasicím přístrojem. V mnoha ohledech to je domácí terorismus.“ Za domácí terorismus se označuje takový, který není inspirován v cizině, ale má kořeny v USA.

Miller vidí i další důvody pro impeachment, přičemž připomněl i jeho preventivní funkci, neboť prezident má u sebe jaderný kufřík. Varoval, že by Trump mohl zneužít své pravomoci a omilostnit ty, kdo vtrhli do Kapitolu: „Může dát milost každému, kdo tam vtrhl. Už zneužil milosti, aby byli propuštěni jeho přátelé, kteří porušili zákon, a může to udělat s útočníky, aby si udržel jejich přízeň.“

„Když už úřady zatkly ty, kteří vnikli do federálního majetku, když vešli do Kapitolu, a někteří čelí i dalším obviněním, jako je krádež federálního majetku, což ukazuje legrační obrázek, jak někdo vzal řečnický pult Nancy Pelosiové, nebo ničení federálního majetku, jako bylo rozbíjení oken, tak není systém dost spravedlivý, protože nepostupuje tak, aby postavil před spravedlnost ty, kteří dav podnítili. Trump musí nést následky za to, že podněcoval dav, stejně jako jeho lidé z davu, kteří vnikli do Kapitolu a vyplenili ho.“ Sám má však pocit, že by se odpovědnými mělo učinit i 139 členů Sněmovny reprezentantů a osm senátorů včetně Teda Cruze Rick Scotta, kteří se pokoušeli při hlasování po útoku taky zvrátit výsledky voleb.

„Dalším důvodem k odvolání Trumpa je zabránit mu, aby v budoucnosti mohl kandidovat. Někdo s tak malou úctou k ústavě by neměl kandidovat. Trump jasně porušil svou přísahu na ústavu a důvěru Američanů, kterou mu dali,“ pokračoval. „Jenom jeho příznivci, kteří nemají většinu, to vidí jinak,“ dodal Miller, i když přiznal, že zabránit jeho kandidatuře lze i jinými způsoby.

Přesto považuje impeachment za důležitý: „Důvodem pro impeachment je taky vyslat signál, že demokratická republika nebude tolerovat chování, které podkopává stát s cílem eliminovat demokracii. Ignorovat Trumpovo jednání by bylo pozváním pro Trumpa nebo jiného autoritáře, aby to zkusil příště. Proces impeachmentu navíc může odhalit další informace o Trumpově chování. Může tak sloužit jako fórum, kde se ukážou detaily o Trumpových podvratných aktivitách, které může osvítit ty, kdo dali najevo sympatie k Trumpovi a jeho ještě radikálnějším příznivcům. Samozřejmě tvrdé jádro jeho příznivců bude mylně srovnávat impeachment se soudem, ale to není důvod vyhnout se impeachmentu.“

Miller však otevřeně přiznává, že Trump není příčinou problémů americké společnosti: „Trump představuje příznak nemocné Ameriky, ale není příčinou této nemoci. Zběžný pohled na ty, kdo vnikli do Kapitolu, říká mnoho o tom, kdo jsou věrní Trumpovi příznivci. Většinou jsou bílí a většinou jsou to muži, ale podstatnější je, z čeho vycházejí. Po mnoho let se tu zvedala vlna těch, které ohrožuje modernita. Bílí voliči si uvědomují, že se stávají menšinou vzhledem k tomu, jak přibývá černochů, Hispánců, Asijců a imigrantů. Bílí muži mají pocit, že ženy a imigranti jim berou práci. Křesťanští fundamentalisté jsou přesvědčeni, že upadá americká morálka. Mezi jeho voliči jsou i ti, kterým jde jen o jedno téma, jako jsou odpůrci potratů. Republikáni se před lety spojili s náboženskou pravicí a mezi jeho podporovateli jsou i muži a ženy, kteří vidí Trumpa jako božího posla, který je nedokonalý, ale je božím nástrojem. A i ti, kdo nejsou od narození křesťany, mají pocit, že LGBTQ a politická korektnost ohrožují společnost. Další jeho příznivci jsou vyznavači konspiračních teorií a mnozí jsou antisemité.“

Právě nespokojenosti a obav těchto skupin Trump využil před čtyřmi lety, aby se dostal od Bílého domu a sázel na ně i potom. Miller však otevřeně připomíná, že impeachment problémy rozdělené společnosti nevyřeší: „Trumpovo odvolání udělá jen málo s těmito obavami. Řešit obavy Američanů, kteří volili Trumpa a kteří by volili v budoucnosti podobného kandidáta, musí být úkolem politiků, občanských skupin a pedagogů. Joe Biden už ukázal své schopnosti a vypadá to, že by mohl deeskalovat situaci a možná vyléčit některé rány, které hnisají v americké společnosti po několik desetiletí. Ale jedinou nadějí je vzdělání, aby se vyvrátily mýty, jimž věří podporovatelé Trumpa, i konspirační teorie, jako je Q.“

Přiznává však, že je to těžké. Nestačí, když se seriózní média postaví nepodloženým tvrzením v ultrapravicovém Breitbartu: „Breitbart stojí na diskreditaci seriózního tisku a nikdo, kdo sleduje Breitbart, nezačne číst Washington Post nebo New York Times nebo poslouchat stanici NPR, protože komentátoři z druhé strany a sám Trump říkali po léta, že jsou to šiřitelé falešných zpráv.“

Důležité je podle něj i to, jak se zachovají republikáni. „Republikánská strana přežije, buď eliminuje extremisty, nebo stane extremistickou, nebo se naučí zahrnout extremisty.“ Sám však nevylučuje první variantu. „Předseda Senátu Mitch McConnell nemá rád radikální pravici, i když po několik let využíval jejích výhod a může ji po odchodu Trumpa překvapivě eliminovat. Jestliže to udělá, zabrání tomu, aby Amerika zažila ještě jednou Trumpa.“

„Po třicet let, co učím na Západofloridské univerzitě, jsem vždy varoval studenty, že tu není žádná záruka, že demokracie zůstane stabilní a přežije navěky,“ varoval Miller. „V každé společnosti někdy vznikají trhliny. Když se znásobí a dění je prohlubuje, společnost se rozdělí. Amerika je v nebezpečí takového rozdělení, ale ještě toho bodu nedosáhla,” dodal.