Článek
Odsun z Iráku by měl začít již 1. července, jestliže tam nedojde k pokroku v oblasti omezení násilí a politických dohod. Američané by zemi mohli zůstat i po 1. dubnu 2008, ale jen v rámci nevojenské mise.
Sněmovna schválila zákon poměrem 218 hlasů ku 208 jen pár hodin po setkání velitele amerických sil v Iráku generála Davida Petraeuse se zástupci Kongresu. Ten je informoval, že se v zemi objevují známky zlepšení situace a že je potřeba více času.
Většina Američanů si přeje odchod z Iráku
V USA se ovšem veřejné mínění stále výrazněji přiklání k názoru, že Američané by měli ze země odejít. [celá zpráva] Situace v zemi je nepřehledná a sektářské násilí pokračuje i navzdory navýšení počtu amerických vojsk v regionech a dva měsíce probíhající bezpečnostní operaci v Bagdádu. OSN upozorňuje, že od počátku konfliktu muselo své domovy opustit přes 3 milióny Iráčanů. [celá zpráva]. Při násilnostech umírají denně civilisté a ztráty se nevyhýbají ani koaličním vojskům. Američané ztratili za poslední týden nejméně deset mužů [celá zpráva].
Americký prezident George Bush se ale domnívá, že případný odchod spojenců z Iráku by pro zemi znamenal propad do chaosu občanské války. Zasadil se proto o posílení sil v zemi [celá zpráva] a po americkém Kongresu žádá též mimořádné výdaje pro boj nejen v Iráku, ale také v Afghánistánu.
Přehled zemí a počtu vojáků v Iráku
V koaličních silách nyní působí téměř 200 000 vojáků.
1. USA - 158 000
2. Británie - 7100 (do konce roku 2007 má být počet snížen)
3. Jižní Korea - 2 300 (mají být staženi do konce roku 2007)
4. Austrálie - 1 400
5. Polsko - 880 (oznámeno stažení do konce roku 2007)
6. Gruzie - 850
7. Rumunsko - 608
8. Dánsko - 470 (v průběhu roku 2007 se má kontingent zredukovat)
9. Salvador - 379
10. Ázerbájdžán - 150
11. Albánie - 120
12. Lotyšsko - 120
13. Mongolsko - 100
14. ČR - 97
15. Litva - 60
16. Arménie - 46
17. Estonsko - 40
18. Makedonie - 40
19. Kazachstán - 29
O těch se bude hlasovat ještě ve čtvrtek v Senátu, nicméně zákon schválený ve středu ve Sněmovně reprezentantů poskytuje prezidentovi přes 95 miliard dolarů a kromě toho uvolňuje 20 miliard dolarů, které Bush nepožadoval, na zdravotní péči o vojáky a válečné veterány, na pomoc obětem hurikánu Katrina, úlevu zemědělcům po přírodních katastrofách a další programy.