Slovinský archeolog objevil 1200 let staré ztracené mayské město

Podle zkoumané keramiky, kterou Šprajcův tým nalezl, bylo město pravděpodobně osídleno mezi lety 600 a 800 našeho letopočtu. „Tato města byla ztracena v čase. Nikdo přesně nevěděl, kde se nacházejí,“ řekl Šprajc v rozhovoru pro BBC Travel.

„Ale tohle (Ocomtún) byla vlastně poslední velká černá díra na archeologické mapě centrální mayské nížiny (dnešní centrální část poloostrova Yucatán),“ vysvětlil slovinský archeolog.

Podle BBC by plné prozkoumání této dosud nezmapované „černé díry“ mohlo vnést více světla do toho, kdo byli Mayové a co mohlo vést k jejich dramatického úpadku.

„Na tuhle práci musíte být tak trochu blázen,“ připustil Šprajc. „Musíte si dávat pozor na hmyz, jaguáry a všechno ostatní. Ale něco nás žene dál. Musíte si něco vytrpět, pokud chcete najít něco, co vidělo jen málo lidí a co bylo tolik staletí ukryto,“ řekl v rozhovoru muž, který Yukatánský poloostrov prozkoumává už přes třicet let, aby našel dávno ztracená mayská města pohřbená hluboko v džungli.

Znovuobjevení každého nového ztraceného mayského města přináší cenné informace o tom, jak Mayové žili a co bylo příčinnou jejich náhlého pádu před zhruba 1200 lety. A to platí dvojnásob pro tak málo prozkoumanou oblast, jakou je centrální část Yukatánského poloostrova.

Ekologická chráněná oblast Balamkú je jedním z biologicky nejrozmanitějších míst na Zemi. Kvůli vegetaci je ale prakticky neproniknutelná a nenacházejí se na ní témě žádné cesty. Šprajc a jeho tým tedy k mapování oblasti použili technologii Lidar, která ke zmapování oblasti používá letecké laserové skenování.

Poté, co obdrželi snímky z Lidaru, které ukazovaly změny v krajině způsobené člověkem, se tým prodíral 60 km dlouhou cestou skrz bujnou vegetaci, aby se dostal do cíle. „Věděli jsme, že je tam něco důležitého, ale ani ve snu jsme si nedokázali představit, co přesně najdeme,“ uvedl Šprajc.

„Když jsme tam dorazili, naše předpoklady se potvrdily. Z architektonického pohledu to bylo opravdu velké,“ řekl slovinský archeolog, který dodal, že toto město muselo být pro mayskou civilizaci politicky velmi významné.

Kromě kamenných sloupů a několika pyramid, z nichž nejvyšší měří 25 metrů, Šprajcův tým nalezl také oltáře, tři náměstí nebo hřiště pro starověkou mayskou míčovou hru.

„Je to přinejmenším velmi vzrušující objev,“ řekla pro BBC Kathryn Brownová, profesorka antropologie na Texaské univerzitě v San Antoniu a renomovaná mayská badatelka. „Věřím, že Ivanův výzkum vnese světlo do důležitých otázek souvisejících s vzestupem a pádem starověkých Mayů, stejně jako s jejich každodenním životem,“ dodala.

Šprajc poznamenal, že objev tohoto města pomůže rozklíčit, kdy a proč se mayské komunity stěhovaly z pobřeží do vnitrozemí.

Podle slovinského archeologa město začalo po roce 800 našeho letopočtu upadat, část obyvatel v něm ale i přesto zůstala a upravovala si jej podle svých měnících se potřeb. „To je odrazem ideologických a populačních změn v době krize, která nakonec v 10. století vedla ke zhroucení (mayské) komplexní sociopolitické organizace a k drastickému demografickému poklesu,“ vysvětlil.

Zda Ocomtún skutečně pomůže badatelům k lepšímu pochopení úpadku mayské civilizace, ukáže jen čas a také budoucí financování výzkumu.

V roce 2013 slovinský archeolog se svým týmem objevil dosud neznámé město, jehož lokalita nálezu byla pojmenována Chactún. Podobně jako Ocomtún mělo mimo jiné sloužit úřadům, které měly mít pod palcem celý region. Chactún měl podle archeologů mít zhruba 40 000 obyvatel a měl ho v 8. století pohltit deštný prales.

O rok později Šprajc objevil další dvě mayská města, a to Laguitu a Tamchém, v nichž našel pyramidové chrámy, náměstí a důmyslně vyřezávané stély, které byly za neznámých okolností zřejmě opuštěny zhruba před 1200 lety.

Mayové, kteří jsou obecně považováni za jednu z největších civilizací západní polokoule, ovládali v době svého největšího rozmachu mezi lety 200-900 našeho letopočtu velkou část Střední Ameriky.

Mayové, kteří jsou pravděpodobně nejznámější díky svým věžovitým pyramidovým chrámům a více než 40 velkolepým městům vytesaným z kamene, jako jsou Tikal, Uaxactún a Copán, byli také posedlí astronomové, brilantní matematici a plodní písaři.

Přesný důvod jejich úpadku dosud není znám. S jednou teorií přišel Nick Evans z univerzity v Cambridgi, který se účastnil studie zkoumající důvody úpadku mayské civilizace. Podle studie měl v pozadí za úpadkem stát drastický úbytek dešťových srážek. V době, kdy Mayové opouštěli svá města, napršelo podle měření britských výzkumníků zhruba o 70 procent méně vody než v dobách rozkvětu mayské civilizace.

Tým kolem Evanse využil ke změření poklesu srážek vzorky usazenin z jezera Chichancanab. Při vyhodnocení svých výsledků vycházeli ze zjištění, že v době sucha se z jezera odpařuje více vody. Při tom rychleji mizí i lehčí izotopy prvků, a tak podíl těch těžších stoupá. „Tato metoda je vysoce přesná, je to skoro, jako bychom měřili tu vodu samotnou,“ řekl k měření Evans.