Skvělý a inspirativní člověk. Politici truchlí nad smrtí Albrightové

Agentura AP píše, že nebyla umírněnou političkou a sehrála klíčovou roli v tlaku na administrativu prezidenta Billa Clintona, aby se vojensky zapojila do konfliktu v Kosovu.

Zastávala také tvrdý postoj vůči Kubě a ženám doporučovala, aby se chovaly sebevědoměji, Reuters ji nazval "ikonou feminismu". Během snah přimět Severní Koreu k ukončení programu jaderných zbraní Albrightová v roce 2000 odcestovala do Pchjongjangu, kde se setkala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem.

Agentura Reuters připomněla, že Albrightová ostře kontrastovala se svými mužskými kolegy a předchůdci v oblecích. Svým oblečením a šperky vysílala ostrá politická poselství. Jednou z jejích oblíbených byla hadí brož, odkaz na iráckého vůdce Saddáma Husajna, který ji nazval „bezkonkurenčním hadem“.

Bývalý prezident USA Bill Clinton vyjádřil hluboký smutek ze smrti Madeleine Albrightové, označil ji za jednu z nejlepších ministryní a skvělého člověka.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v reakci na její úmrtí uvedl, že Albrightová byla obhájkyní svobody a otevřenou zastánkyní NATO, jakož i inspirativní kolegyní a přítelkyní.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell vyjádřil hluboký smutek z úmrtí Albrightové. "První žena v úřadu americké ministryně zahraničí aktivně utvářela globální politiku – od Afrického rohu, Bosny a Hercegoviny až po Blízký východ. Prosazovala mír a demokracii po celém světě. Její odkaz je dnes důležitější než kdy jindy," napsal.

Český premiér Petr Fiala uvedl, že Albrightová má mimořádné zásluhy o Českou republiku i to, že je Česko ve větším bezpečí díky členství v Severoatlantické alianci. „Zaslouží si velký obdiv a skláníme se před její památkou,” řekl Fiala.

"Nikdo v USA pro nás neudělal tolik co ona. Mysleme na to právě v této době, kdy nás NATO chrání před arogantní rozpínavostí Ruska," napsal na twitteru europoslanec Alexandr Vondra.

Albrightová se zasloužila o demokratizaci východní Evropy po studené válce, byla velkou postavou amerických i českých dějin, řekl ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který se s Albrightovou přátelil a přeložil také její paměti.

"Byla velkou postavou amerických i našich moderních dějin, že se nesmírně zasloužila o demokratizaci naší části Evropy po konci studené války a zastavení války v bývalé Jugoslávii, že nám pomohla navázat velmi úzké styky se Spojenými státy a že nám samozřejmě pomohla při vstupu do NATO," uvedl Žantovský.

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg uvedl, že Albrightová jako "šampionka demokracie utvářela západní zahraniční politiku po studené válce a byla příkladem v tom, jak se vypořádat se zahraničními hrozbami".

Polská média a politici připomínají, že Albrightová jako šéfka americké diplomacie se zasazovala o rozšíření Severoatlantické aliance o Polsko. "Měli bychom být velice vděčni Madeleine Albrightové. Polsko je nyní v NATO i díky její neústupnému odhodlání," napsal polský velvyslanec ve Washingtonu Marek Magierowski.

"Odešla velká dáma a vyslankyně našich západních tužeb," zdůraznil bývalý polský premiér Marek Belka.

S rozdílnými reakcemi se skon Albrightové setkal na Balkáně, který stál v 90. letech v popředí jejího diplomatického angažmá. Hluboký zármutek vyjádřila kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, podle níž byla Albrightová "vytrvalou podporovatelkou Kosova do posledního dechu".

V Srbsku byla naopak její smrt přijata chladně - s ohledem na skutečnost, že v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu.

Bulvární deník Blic píše, že Albrightová se "pro mnohé v Srbsku stala synonymem zla" a že Srbům zůstane v paměti jako "jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek”. Bosenská média připomínají, že rodačka z Prahy byla také "matkou" Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který soudil zločiny spáchané za válek doprovázejících rozpad tohoto mnohonárodního státu.