Článek
Pozorovatelé považují tento výsledek za jasný důkaz, že válka v Iráku se mezi Američany stává značně nepopulární. Čtyřiašedesátiletý Lieberman byl senátorem za tento stát již třikrát po sobě, čtvrtou kandidaturu za svou stranu však nyní prohrál. Vrcholem jeho dosavadní kariéry byla kandidatura na úřad viceprezidenta ve volbách roku 2000. Ačkoli Lieberman je přesvědčeným demokratem, osobně Bushovu politiku intervence v Iráku podporoval.
Milionář Lamont zaujal k válce v Iráku odmítavý postoj a kritizoval Liebermana z "přílišné blízkosti k Bushovi". Primárky měly prokázat, který z obou kandidátů demokratické strany má větší šanci na úspěch proti republikánskému uchazeči o senátorské křeslo za Connecticut.
Lieberman uznal svou porážku v primárkách a oznámil, že se o zvolení bude ucházet jako nezávislý. "Budu vždycky postupovat podle toho, co podle mého názoru bude pro stát a národ nejsprávnější, bez ohledu na to, jaké politické důsledky to pro mě může mít," prohlásil před svými přívrženci.
Irák: klíč k volbám do Kongresu
Vše nasvědčuje tomu, že Irák se stane hlavním tématem voleb do Kongresu, stanovených na listopad. Pozorovatelé již spekulují, že by obě parlamentní komory opět mohli ovládnout dosud opoziční demokraté. Ti kritizují politiku prezidenta George Bushe, podporovanou nynější republikánskou většinou v Kongresu.
"Tyto primárky by se vůbec nemusely konat, kdyby nebylo Iráku," napsal k tomu deník The New York Times. "Ve snaze tvářit se nadstranicky se Lieberman stal užitečným pomocníkem Bushovy administrativy, zatímco prezident se snaží využít války proti terorismu jako omluvu pro uskutečňované radikální změny domácí politiky," míní list.