Senátor se v Salvadoru setkal s chybně deportovaným mužem. Pitomec, nešetřil ho Trump

Devětadvacetiletý Abrego García byl zatčen v březnu letošního roku imigračními úředníky a deportován do rodného Salvadoru kvůli svému údajnému členství v gangu, přestože měl od USA právní ochranu proti deportaci. USA ani Salvador se k jeho navrácení do vlasti nemají ani přes nařízení soudu.

Senátor za Demokraty se s ním původně zamýšlel setkat v nechvalně proslulé věznici pro členy gangů s nejpřísnějším režimem, kde je García držen, to mu však bylo zamítnuto. Setkání se nakonec odehrálo v senátorově hotelu, kam Garcíu dovedli salvadorští úředníci.

García během schůzky senátorovi sdělil, že je z pobytu ve věznici traumatizován. Měl být přidělen do cely s dalšími 25 vězni a celé týdny neměl možnost promluvit si s kýmkoliv mimo zdi věznice. Osm dní před setkáním s Van Hollenem měl být García přemístěn do jiné věznice s mírně lepšími podmínkami, stále však nemohl navázat komunikaci s kýmkoliv mimo dané zařízení.

Van Hollen zveřejnil fotografie ze setkání s neprávem deportovaným Garcíou na sociální síti X. To nadzvedlo ze židle prezidenta Donalda Trumpa, který Hollenovu akci okomentoval na sociální síti Truth Social. „Senátor Marylandu Chris Van Hollen vypadal v Salvadoru jako hlupák žadonící o pozornost ‚falešných médií‘ nebo kohokoliv jiného,“ napsal Trump.

Nezůstalo jen u setkání, Van Hollen se rozhovořil i o praktikách Trumpovy administrativy v rámci Garcíova případu. „Tento případ není jen o jednom muži, jakkoli je důležitý. Jde o ochranu základních svobod a základní princip v Ústavě pro řádný proces, který chrání každého, kdo žije v Americe,“ uvedl podle Reuters Van Hollen. Dále zopakoval, že García setrvává ve vězení v Salvadoru proto, že USA platí salvadorské vládě za jeho věznění.

Konkrétně měla podle senátora Trumpova administrativa nabídnout Salvadoru 15 milionů dolarů za držení svých migrantů ve vězení a dosud zaplatila již čtyři miliony dolarů. Dále Van Hollen uvedl, že když se ptal salvadorského viceprezidenta Felixe Ulloyi na to, proč je García držen ve vězení, odpověděl, že důvodem je to, že „Trumpova administrativa nám platí, abychom ho tam nechali“.

Po setkání Van Hollena s Garcíou ostatně salvadorský prezident Nayib Bukele prohlásil, že García zůstane nadále v salvadorské vazbě, uvedla BBC.

Na to konto Trump na síti Truth Social zveřejnil údajný důkaz o tom, že deportace Garcíi byla namístě.

„Toto je ruka muže, o kterém se demokraté domnívají, že by měl být přivezen zpět do Spojených států, protože je to ‚skvělý a nevinný člověk‘. Podle nich není členem gangu MS-13, i když má MS-13 vytetováno na kloubech ruky a dva vysoce respektované soudy zjistily, že byl členem MS-13, zmlátil svou ženu atd. Byl jsem zvolen, abych mimo jiné odváděl špatné lidi ze Spojených států. Musí mi být dovoleno dělat svou práci,“ napsal Trump se svým obvyklým sloganem „Udělejme Ameriku znovu skvělou“.

Na fotografii, kterou Trump drží před sebou v Oválné pracovně jako „důkaz“, je na jednotlivých prstech ruky vytetován lístek marihuany, smajlík, kříž a lebka. Nad každým ze symbolů je uvedeno písmeno nebo číslo – to dohromady tvoří zkratku „MS-13“, což je název gangu, který Trump označil za nepřítele Ameriky.

Tato písmena a čísla, stejně jako drobná slova pod tetováním, byla na fotografii přidána, aby vysvětlila skrytý význam tetování: M jako Marihuana, Smiley jako S, kříž jako jednička a lebka (skull) má znázorňovat trojku.

Není jasné, jak k tomu úřady došly. Podobný kód navíc není ani v příručkách, jež ICE dostal pro rozpoznávání členů gangu.

Abrego García žil v USA od roku 2011, oženil se s Američankou, se kterou vychovával děti. V roce 2019 byl zadržen se třemi dalšími muži na parkovišti před supermarketem. Jeden z mužů tehdy policistům řekl, že je García členem gangu MS-13. Bylo to nepodložené tvrzení, García byl předán Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a nakonec v soudním sporu dostal v USA právní ochranu proti deportaci.

I přesto byl v březnu letošního roku zatčen imigračními úředníky a o několik dní později deportován do Salvadoru. Žádost o azyl mu byla sice před lety zamítnuta, před deportací měl být ale chráněn již zmíněnou právní ochranou, na což později upozornila marylandská soudkyně a rozhodla, že vyhoštění Garcíi tento příkaz porušilo.

A zatímco představitelé Trumpovy administrativy v soudních dokumentech připustili, že deportace byla „administrativní chybou“, samotný Bílý dům trvá na tom, že k žádné chybě nedošlo. Ani Trump, ani jeho salvadorský protějšek Nayib Bukele nemají v úmyslu mužův návrat do Spojených států „usnadnit“, přestože to Nejvyšší soud USA Trumpově administrativě nařídil.