Článek
Dokument zavazuje oba státy, aby snížily během příštích sedmi let stav strategických zbraní zhruba o třetinu na 1550 na každé straně.
Platnost smlouvy po podpisu prezidentů musely potvrdit americký Senát a obě komory ruského parlamentu. V Rusku se problémy neočekávají, Moskva uvedla, že by smlouva mohla být ratifikována v příštích dnech.
Mnohem obtížnější byla Obamova pozice, zvláště s ohledem na čas, protože v listopadu prezidentovi demokraté ztratili v Senátu pět křesel. Senát se v novém složení ale sejde až po Novém roce a Obama složení ve staré podobě využil.
Přesto potřeboval také hlasy části republikánů – pro ratifikaci byl nutný souhlas nejméně 67 senátorů ve stočlenné komoře. Smlouvu nakonec podpořilo 71 přítomných, 26 bylo proti.
Obama: Republikáni a demokraté jsou zajedno
Proti smlouvě v Senátu ostře vystoupil republikán Jeff Sessions, který vyzval k odmítnutí dokumentu. "Celý svět by vnímal zamítnutí smlouvy jako obnovení historické americké politiky zajišťování míru pomocí síly a jako odmítnutí levicových vizí světa bez jaderných zbraní," prohlásil.
Naopak demokratický senátor John Kerry doporučil smlouvu ratifikovat. "Otázka zní, zda posuneme svět aspoň trochu mimo temný stín jaderné noční můry," řekl těsně před hlasováním.
Barack Obama výsledek hlasování uvítal. "Spojené státy budou (se smlouvou) bezpečnější," uvedl na tiskové konferenci. Schválení smlouvy podle něj znamená, že demokraté a republikáni mají stejný názor na národní bezpečnost USA.
Proces jaderného odzbrojování USA a Ruska |
---|
Dohody o omezování jaderných zbraní mezi USA a Ruskem se táhnou do éry Sovětského svazu a studené války. První rozhovory o snižování arzenálů se datují do šedesátých let. Tehdy měla každá země k dispozici přes 30 tisíc nukleárních hlavic. |
První významnou dohodou byla SALT. Zkratka z anglického Strategic Arms Limitation Talks (Rozhovory o omezení strategických zbraní) naznačuje, že nešlo o redukování počtu hlavic, nýbrž omezování rozšiřování arzenálů. Dohoda SALT II z roku 1979 nebyla sice plně ratifikována, ale byla dodržovaná, a to dokud během svého druhého funkčního období americký prezident Ronald Reagan nepřekročil její limity. |
Klíčovým zlomem pak byla jednání Reagana se sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Po dohodě ze summitu v Reykjavíku se země zbavily celkem více než 2 600 střel. |
Dohodu v červenci 1991 nahradila smlouva START. V roce 2002 navíc prezidenti USA George Bush a Ruska Vladimir Putin podepsali Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (SORT). V té se obě strany zavázaly snížit svůj jaderný arzenál o 1700 až 2200 hlavic. |
Na pokračování smlouvy START, tzv. Novém STARTu se dohodli prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Smlouvu podepsali v dubnu 2010 v Praze. |