Článek
Magillové a dvou dalších rektorek prestižních amerických univerzit se na slyšení dotazovala republikánská kongresmanka Elise Stefaniková. Všech se zeptala, jestli jsou výzvy ke genocidě Židů v rozporu s etickými kodexy univerzity a nařízeními proti obtěžování.
Sedmapadesátiletá Magillová na to odpověděla mimo jiné slovy o tom, že záleží na kontextu. Stefaniková reagovala otázkou, jestli to je skutečně její výpověď, že výzva ke genocidě Židů záleží na kontextu, uvádí agentura AP.
„Pokud se ze slov stanou činy, může jít o obtěžování, ano,“ poznamenala pak Magillová. „Činy myslíte spáchání genocidy?“ ptala se nevěřícně Stefaniková.
Slovní výměna obou žen se stala velmi sledovanou na sociálních sítích a na univerzitě i mimo ni začaly rychle přibývat výzvy k rezignaci Magillové. Jeden z velkých dárců dokonce pohrozil, že stáhne dar ve výši 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč), pokud nebude šéfka univerzity nahrazena.
O rezignaci nakonec škola informovala v sobotu vpodvečer. Magillová na Pensylvánské státní univerzitě bude nadále učit, její nástupce se ještě bude vybírat.
Jedna je pryč, další dvě zbývají
V sobotním prohlášení Stefaniková uvedla, že „vynucená rezignace“ Magillové je „naprostým minimem toho, co je nutné“, a řekla, že Harvardská univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT), jejíž šéfky se vyjádřily podobně vágně a nedostatečně jako Magillová, by měly následovat jejího příkladu.
„Jedna pryč, dvě zbývají. Dvě zbývají,“ uvedla dále Stefaniková a dodala, že „toto je pouze začátek řešení všudypřítomné hniloby antisemitismu, která zničila nejprestižnější americké vysokoškolské instituce“.
Jak podotýká AP, situace se vyhrotila v době války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, kdy panují obavy, zda americké univerzity dostatečně reagují na projevy antisemitismu.