Schwarzenberg: ČR pochopí zdržení výstavby radaru o tři roky

"Žádné pevné termíny jsme nezmiňovali," uvedl ministr ke svým  rozhovorům ve Washingtonu s předsedou senátního branného výboru Carlem Levinem a předsedou zahraničního výboru Senátu Johnem Kerrym. Postup projektu "závisí na technickém vývoji, který nemohu odhadnout", konstatoval šéf české diplomacie.

Vybudování protiraketového radaru v České republice a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku zdůvodňovala předcházející americká administrativa potřebou obrany před potenciální jadernou hrozbou z Íránu. Nová vláda prezidenta Baracka Obamy zatím pokračování projektu podmiňuje technologickou účinností a přiměřeností nákladů.

Ministr Schwarzenberg v dalším vystoupení v Brookingsově institutu upozornil, že raketová obrana má podporu celého NATO a případný americký radar v Česku bude součástí alianční architektury. Hrozby a to nejen z Íránu se mohou naplnit v dohledné budoucnosti a proto musí být Severní Amerika a Evropa chráněny, řekl.

Rusko podle jeho slov dobře ví, že americký štít ve střední Evropě ho nemůže strategicky ohrozit, a námitky Moskvy označil za politické.

Schwarzenberg rovněž připomněl, že prezident Barack Obama má pozvání do Prahy, aby se v rámci své první oficiální cesty do Evropy také poprvé setkal s představiteli všech 27 členů EU.

„Pevně věříme, že prezident Obama by se měl sejít nejen s NATO a zeměmi skupiny G 20, ale také s celou Unií,“ prohlásil Schwarzenberg. Řekl, že Evropa vítá jeho rozhodnutí zrušit věznici na Guantánamu jako projev důrazu na lidská práva a s nadcházejícím klimatickým summitem v Kodani ocenil, že USA vykročily směrem ke společnému řešení problémů.

O budoucnosti vzájemných vztahů Evropy s USA i NATO se podle jeho slov rozhoduje v Afghánistánu. „Sdílíme názor, že je potřeba regionální a ucelený přístup v řešení neutěšené situace,“ řekl Schwarzenberg s tím že součástí toho je i vojenské zajištění bezpečnosti země.

Varoval nicméně, že v řadě parlamentů je problém schválit navýšení misí kvůli krizi. Připustil, že nikdo neví, jak protikrizová opatření budou v praxi fungovat. EU však podle ministra dál vidí volný trh jako základ ekonomiky a protekcionismus za infekci, která by situaci zhoršila.

„Každý politik s populistickým instinktem to někdy zkusí,“ poznamenal ministr ironicky na adresu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který podle něj chtěl bodovat před domácím publikem výzvou, aby francouzské automobilky převedly výrobu z ČR do Francie.

Krizi v dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu nazval budíčkem pro EU, aby se vážně zabývala energetickou bezpečností a české předsednictví chce tento proces nastolit, řekl s tím, že zahrne i otevřenou debatu s Kyjevem a Moskvou.

Na otázku z nabitého sálu, jak chce Česko prosazovat své bezpečnostní zájmy, když 90 procent jeho plynovodů vlastní německá firma, se Schwarzenberg odvolal na rozhodnutí předchozí vlády a k chystanému prodeji Českých aerolinií pouze řekl, že se čeká na nejvýhodnější nabídku.

Schwarzenberg ocenil orientaci Obamovy vlády na přímé jednání s Íránem, které, jak doufá, přinese kýžený výsledek. Řekl, že Evropa je s USA zajedno, že je v íránském zájmu vzdát se jaderných ambicí.

Rusko je velký soused EU a dialog s ním má značný význam, řekl ministr. Chybou 90. let bylo, že se často přehlíželo. V Moskvě ale stále přežívají pozůstatky myšlení 19. a 20. století a dialog má své hranice, soudí. Unie například neuzná nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, nicméně je třeba spolupracovat tam, kde to jde.

Přijetí Turecka do EU oddálilo zpomalení jeho reforem a také, že Ankara nesplnila slib urovnat své vztahy s Kyprem, řekl ministr. Evropská komise na druhé straně neučinila dost, aby rozptýlila předsudky, které o Turecku panují.

Režim běloruského prezidenta Lukašenka je poslední diktaturou v Evropě a Bělorusko obdrží pozvánku do východoevropského partnerství Unie podle toho, jak se bude v příštích měsících chovat, upozornil Schwarzenberg. Řekl, že režim už pod tlakem propustil řadu politických vězňů a poněkud uvolnil svobodu tisku.

Česko v čele Unie bude prosazovat vytvoření palestinského státu, který bude žít v míru s Izraelem, řekl ministr. I když EU a jiní mohou řešení přispět, všichni aktéři konfliktu čekali na slovo nové Obamovy administrativy, shrnul své poznatky z cest do oblasti.

Jednání s hnutím Hamás ovládajícím pásmo Gazy, by byl možný, ovšem jen za předpokladu, že se vzdá terorismu, poznamenal Schwarzenberg a jako příklad uvedl Irskou republikánskou armádu v Severním Irsku, která se po desetiletích vzdala násilí a podílela se na mírových jednáních.