Článek
Podle listu Los Angeles Times je možné, že Trump rychle opustí Obamovu přistěhovaleckou politiku, přistoupí k deportacím a ukončí program udělování dočasných pracovních povolení pro děti imigrantů.
Trump se v kampani zavázal, že z USA vyhostí 11 miliónů ilegálních přistěhovalců a odepře finance „azylovým městům”, která souhlasí s vyhoštěním jen na základě soudního rozhodnutí.
Po čtvrtečním setkání se stávajícím prezidentem Barackem Obamou a vedením Kongresu řekl Trump, že imigrace a ochrana hranic by měly být mezi jeho hlavními prioritami. „Lidé budou doopravdy šťastní,“ poznamenal.
Donald Trump při projevu po vítězství ve volbách
Trumpovi poradci už začali navrhovat nová nařízení pro 5000 úředníků majících na starost deportace, aby vyhostili více lidí.
„Je tu ohromný potenciál zvýšit počet deportací bez přidání dalších zaměstnanců,“ řekl státní tajemník Kansasu Kris Kobach, který je součástí Trumpova týmu pro imigrační politiku. Podle Kobacha by mohli agenti provádět razie na pracovištích a zjišťovat, zda tam lidé pracují legálně. Tato praxe se používala během posledních dvou let vlády George Bushe a zrušil ji právě Obama.
Pokud by Trump dal větší pravomoci imigračním a celním úředníkům z federální Imigrační a celní služby (ICE), snadno by mohl během prvního roku ve funkci zvýšit počet deportací o 75 procent, uvedl list. Počet deportovaných by se tak mohl přiblížit rekordu z roku 2012, kdy na konci prvního Obamova funkčního období bylo deportováno 400 tisíc lidí.
Loni toto číslo kleslo na 235 tisíc, když se pozornost soustředila především na deportování zločinců, nově příchozích imigrantů a těch, kteří se dostali na území USA opakovaně.
Zeď by byla drahá
Je to jeden z nejsnáze splnitelných slibů, rozhodně snáze než stavba dlouhé zdi na mexických hranicích, o níž republikánský kandidát také mluvil v kampani.
Trump tvrdí, že by přišla na 12 miliard dolarů, ale Massachusettský technologický institut náklady odhadl na 38 miliard, což je skoro celý rozpočet všech federálních úřadů spadajících pod ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Trump měl také nápad, že by Mexiko zeď zaplatilo, to však sousední stát tvrdě odmítl.
List upozorňuje na to, že i razie a zadržování ilegálních imigrantů nejsou zadarmo a že 40 tisíc míst v záchytných centrech pro imigranty je obsazených.
Odpor metropolí
Proti Trumpovu plánu se také staví velká města, která ilegální imigranty chrání . New York a Los Angeles výrazně omezily součinnost s federálními přistěhovaleckými úřady, které se snaží ilegální imigranty deportovat. Obě města tyto osoby odmítají internovat, pokud není žádost ICE podložena rozhodnutím soudu.
Newyorský starosta Bill de Blasio ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že město bude dál ilegální imigranty bránit. „Nehodláme obětovat půl miliónu lidí, kteří mezi námi žijí a kteří jsou součástí našeho společenství. Nebudeme rozdělovat rodiny,” řekl.
Deportační záměry Trumpa označil za nebezpečné, stejně jako jeho pohrůžku, že zablokuje peníze z federálních fondů.
Obdobné stanovisko zastává i losangeleský starosta Eric Garcetti. „Postupujeme v souladu s federálními přistěhovaleckými úřady, ale trváme na tom, aby žádosti o internaci byly ústavní,” řekla novinářům Garcettiho mluvčí. „Starosta upřímně doufá, že ani žádný prezident tyto zásady neporuší tím, že potrestá města, jež jen chrání své obyvatele,” doplnila.
Kalifornie je jedním z pěti amerických států, které omezily vyřizování žádostí o internaci imigrantů vydávaných ICE. Podobnou praxí se řídí i 37 amerických měst označovaných v imigračním žargonu jako „azylová”. V říjnu federální soudce v Illinois vyhlásil žádosti ICE za protiústavní, rozhodnutí ale nemá celostátní platnost.
Rozdělené rodiny, zpřetrhané vazby
Tvrdší postup by mohl dopadnout i na potomky ilegálních imigrantů, které s sebou vzali rodiče ještě jako malé. Nyní je chrání tzv. pozdržovací zákon DACA, který blokuje jejich deportaci a dává jim dočasné pracovní povolení, protože bere v úvahu, že se do země dostali jako velmi malí. DACA se týká 742 tisíc lidí, z nichž třetina žije v Kalifornii.
Strach má i jednadvacetiletá Maria Pacherová, protože dvouletá ochrana jí vyprší za rok. „Když lidé říkají: Vraťte se do své země, odpovídám: Neznám svoji zemi, jsem zde od čtyř let a tohle je můj domov,“ namítá.
Od té doby, co byla zařazena do programu DACA, si nejen udělala řidičák, ale také začala pracovat v Ohiu v pizzerii. Její šéf by z ní rád udělal vedoucí. Dívka proto doufá, že se Trump zachová jako obchodník a nevyhostí ty, kdož pracují a platí daně.
Bývalý kongresman Estaban Torres připomněl stanici CBS tragické následky dřívějších deportací Mexičanů. Za velké hospodářské krize jich byly deportovány dva milióny, aby se zachovala pracovní místa pro Američany. Byl mezi nimi i jeho otec, kterého už nikdy neviděl. On sám s matkou mohl zůstat, protože se narodil na území USA. „Je to blbý pocit, neznat osobu, která byla vaším otcem,“ podotkl.
K velké deportaci 250 tisíc lidí došlo i v 50. letech v rámci operace Wetback.