Článek
Washington, který se doposud k poskytnutí F-16 stavěl spíše odmítavě kvůli obavám z dalšího vyhrocení konfliktu s Ruskem, minulý týden obrátil a oznámil, že nebude blokovat dodávky letounů Ukrajině ze strany svých spojenců.
Bílý dům dále podpořil plán výcviku ukrajinských pilotů na těchto strojích. Zelenskyj to označil za „historické rozhodnutí, které velmi pomůže našim vzdušným silám“.
Biden podpořil dodávky stíhaček Ukrajině
O dodávkách bude jasno v příštích měsících
„Mám kategorické ujištění od Zelenského, že to (F-16) nepoužijí na to, aby šli a posunuli se na ruské geografické území,“ odpověděl v neděli Biden na dotaz ohledně možné eskalace konfliktu.
Už v pátek upřesnil, že o tom, kdy a kdo tyto zbraně Ukrajině dodá, se rozhodne v příštích měsících.
#BREAKING Biden says Zelensky gave 'flat assurance' that F-16s will not attack Russian territory pic.twitter.com/i2WOOeIrtE
— AFP News Agency (@AFP) May 21, 2023
Výcvik ukrajinských pilotů na F-16 už dříve oznámila Británie. „Cílem je podpořit ukrajinské letectvo tím, co potřebuje do budoucna,“ řekl premiér Rishi Sunak.
Londýn sám letouny F-16 nepoužívá, staví se však do popředí vznikající evropské koalice zemí, které chtějí Kyjevu americké stroje zajistit. Potenciálními dodavateli jsou Nizozemsko nebo Dánsko.
Británie a Nizozemsko chtějí koalici pro dodávky stíhaček F-16 Ukrajině. Dobrý start, kvitoval Zelenskyj
„Vidíme, že západní země se dále drží eskalačního scénáře, což pro ně znamená obrovské riziko,“ reagoval v sobotu podle agentury TASS Alexandr Gruško, náměstek ruského ministra zahraničí. „Každopádně to vezmeme v potaz ve všech našich plánech,“ podotkl.
Otázka Krymu
O tom, že Ukrajina nepoužije pokročilé západní zbraně k útokům proti cílům na ruském území, ujistil Zelenskyj už několikrát. Jeho slib se však netýká Krymu, který Moskva obsadila v roce 2014 po svržení prezidenta Viktora Janukovyče.
Krym je přitom pro ruského Vladimira Putina nepřekročitelnou červenou linií a rozsáhlý útok na poloostrov by Moskva podle Atlantické rady, významného think-tanku se sídlem ve Washingtonu, vnímala jako existenční ohrožení.
„Je tu jasné riziko, že Putin v případě ukrajinské ofenzivy namířené proti Krymu použije jaderné zbraně,“ varoval také Nicoló Fasola, vojenský expert z Boloňské univerzity.
To, že je Krym pro Kreml červenou linií, přiznal nedávno i Hanno Pevkur, estonský ministr obrany. Vyzval však, aby se Západ nenechal Putinovým „řinčením zbraněmi“ zastrašit. „Naším úkolem je pomáhat Ukrajincům, a ne se obávat toho, co udělá Kreml,“ řekl.
Podle uniklých amerických dokumentů navíc Zelenskyj útoky na cíle uvnitř Ruska začátkem roku tajně plánoval.