Hlavní obsah

S F-16 na cíle v Rusku útočit nebudeme, slíbil Zelenskyj Bidenovi

Pokud Západ dodá Ukrajině americké stíhací letouny F-16, Kyjev je nepoužije k útokům proti cílům na ruském území. V neděli to na summitu zemí skupiny G7 v Hirošimě americkému prezidentovi Joe Bidenovi slíbila hlava Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.

Foto: Ukrainian Presidential Press Ser, Reuters

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vlevo) se svým americkým protějškem Joe Bidenem v Hirošimě

Článek

Washington, který se doposud k poskytnutí F-16 stavěl spíše odmítavě kvůli obavám z dalšího vyhrocení konfliktu s Ruskem, minulý týden obrátil a oznámil, že nebude blokovat dodávky letounů Ukrajině ze strany svých spojenců.

Bílý dům dále podpořil plán výcviku ukrajinských pilotů na těchto strojích. Zelenskyj to označil za „historické rozhodnutí, které velmi pomůže našim vzdušným silám“.

Biden podpořil dodávky stíhaček Ukrajině

Válka na Ukrajině

O dodávkách bude jasno v příštích měsících

„Mám kategorické ujištění od Zelenského, že to (F-16) nepoužijí na to, aby šli a posunuli se na ruské geografické území,“ odpověděl v neděli Biden na dotaz ohledně možné eskalace konfliktu.

Už v pátek upřesnil, že o tom, kdy a kdo tyto zbraně Ukrajině dodá, se rozhodne v příštích měsících.

Výcvik ukrajinských pilotů na F-16 už dříve oznámila Británie. „Cílem je podpořit ukrajinské letectvo tím, co potřebuje do budoucna,“ řekl premiér Rishi Sunak.

Londýn sám letouny F-16 nepoužívá, staví se však do popředí vznikající evropské koalice zemí, které chtějí Kyjevu americké stroje zajistit. Potenciálními dodavateli jsou Nizozemsko nebo Dánsko.

Británie a Nizozemsko chtějí koalici pro dodávky stíhaček F-16 Ukrajině. Dobrý start, kvitoval Zelenskyj

Evropa

„Vidíme, že západní země se dále drží eskalačního scénáře, což pro ně znamená obrovské riziko,“ reagoval v sobotu podle agentury TASS Alexandr Gruško, náměstek ruského ministra zahraničí. „Každopádně to vezmeme v potaz ve všech našich plánech,“ podotkl.

Otázka Krymu

O tom, že Ukrajina nepoužije pokročilé západní zbraně k útokům proti cílům na ruském území, ujistil Zelenskyj už několikrát. Jeho slib se však netýká Krymu, který Moskva obsadila v roce 2014 po svržení prezidenta Viktora Janukovyče.

Krym je přitom pro ruského Vladimira Putina nepřekročitelnou červenou linií a rozsáhlý útok na poloostrov by Moskva podle Atlantické rady, významného think-tanku se sídlem ve Washingtonu, vnímala jako existenční ohrožení.

„Je tu jasné riziko, že Putin v případě ukrajinské ofenzivy namířené proti Krymu použije jaderné zbraně,“ varoval také Nicoló Fasola, vojenský expert z Boloňské univerzity.

To, že je Krym pro Kreml červenou linií, přiznal nedávno i Hanno Pevkur, estonský ministr obrany. Vyzval však, aby se Západ nenechal Putinovým „řinčením zbraněmi“ zastrašit. „Naším úkolem je pomáhat Ukrajincům, a ne se obávat toho, co udělá Kreml,“ řekl.

Podle uniklých amerických dokumentů navíc Zelenskyj útoky na cíle uvnitř Ruska začátkem roku tajně plánoval.

Zelenskyj chtěl zničit ropovod Družba, kterým teče ropa i do Česka. WP získal odposlechy

Zahraniční

Výběr článků

Načítám