Článek
Ušakov si podle agentury Interfax ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem.
„S panem Waltzem jsme se dohodli, že konzultace o této záležitosti v bilaterálním formátu povedou experti jmenovaní prezidenty,“ řekl ve čtvrtek Ušakov. „Projednali jsme otázku uspořádání setkání odborných skupin obou zemí, především za účelem vypracování perspektiv možné realizace iniciativy týkající se bezpečnosti plavby v Černém moři,“ dodal podle agentury TASS.

Šéf zahraničněpolitického výboru horní komory ruského parlamentu Grigorij Karasin na archivním snímku z roku 2010
Karasin (75) je ruský kariérní diplomat, který v letech 2000 až 2005 působil jako velvyslanec v Londýně. Odtud se vrátil rovnou na post náměstka ministra zahraničí. V roce 2019 se stal členem Rady federace, horní komory ruského parlamentu, kde nyní zastává funkci šéfa zahraničněpolitického výboru.
KOMENTÁŘ: Telefonát s Trumpem je velkým Putinovým vítězstvím – Tomáš Klvaňa

Od roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo tak nejhorší krveprolití od konce druhé světové války, se na Karasina s ohledem na jeho funkci, vazby na sovětskou i ruskou tajnou službu a obchodní aktivity vztahují protiruské sankce vyhlášené EU, USA, Kanadou i dalšími zeměmi.
Beseda si ušpinil ruce už v roce 2014
Karasina na jednání do Rijádu doprovodí poradce šéfa ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova Sergej Beseda (70), který je od roku 2009 vedoucím Služby operačních informací a mezinárodních vztahů FSB. Má hodnost generálplukovníka.
Beseda si „ušpinil ruce“ na Ukrajině už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krymský poloostrov a vypukly proruské nepokoje na Donbasu. Kyjev se o Besedu zajímal i v souvislosti s vyšetřováním četných vražd ukrajinských občanů spáchaných během série masových demonstrací – Euromajdanu – v Kyjevě v letech 2013 až 2014.
Na sankčním seznamu Evropské unie je Beseda od července 2014.
Zelenskyj požádal lídry EU, aby schválili nákup munice za 125 miliard

Propadl do nemilosti
Na začátku ruské invaze na Ukrajinu se generál propadl do nemilosti prezidenta Putina, údajně kvůli tomu, že šéfovi Kremlu poskytl nesprávné informace o odporu Ukrajinců proti invazi.
Nevole měla být tak hluboká, že Beseda podle některých zdrojů listu The Wall Street Journal skončil na několik měsíců v domácím vězení a v roce 2022 byl několikrát převezen k výslechu do obávané věznice ruské tajné služby v moskevském Lefortovu.
Od té doby se vztahy Besedy s Putinem „normalizovaly“, přesto se spekuluje, že jednání s Američany o Ukrajině jsou generálovou „druhou a poslední šancí“.
Američané by se měli v pondělí v Rijádu setkat také s ukrajinskou delegací. „Naše technické týmy budou přítomny. Rozumím tomu tak, že nejprve bude schůzka mezi Ukrajinou a Amerikou a potom, jak poznamenali naši američtí partneři, v rámci současné diplomacie (bude jednat) Amerika s Ruskem,“ uvedl podle serveru RBK-Ukrajina prezident Volodymyr Zelenskyj.
Trasy v Černém moři
Rusko po vpádu do sousední země zablokovalo černomořské plavební trasy, po kterých Ukrajina vyvážela potraviny.
Kyjev však ještě v prvním roce války export po moři částečně obnovil díky obilné dohodě zprostředkované Tureckem a OSN. Moskva však neprodloužila její platnost.
Kyjev následně zřídil vlastní dočasný námořní koridor, jenž vede podél pobřeží a dál do rumunských teritoriálních vod a do Turecka.
Mír by mohl být ještě letos, věří Zelenskyj
