Ruské bombardéry budou do 15. září létat z Venezuely

"Strategické bombardéry Tupolev Tu-160 přistály na vojenském letišti Libertador, kde budou vzlétat ke cvičným letům nad neutrálními vodami a pak se vrátí na základnu," sdělil mluvčí ministerstva obrany Alexander Drobiševský.

Venezuelský prezident Hugo Chávez jejich přílet přivítal. Podle něj jsou zárukou nezávislosti země: "V multilaterálním světě se Venezuela stala svobodnou. Svobodnézemě rozvíjí své politické, ekonomické a vědecké a vojensko-technické svazky s těmi stranami, se kterými to považuje za nutné".

Už samotný přelet vzbudil obavy zemí NATO, protože tentokrát šlo o moderní nadzvuké stroje a ne o pomalé turbovrtulové bombardéry, které Rusko v posledních letech vyslalo na spíše demonstrační lety nad světovými ocenány. Bombardéry na jejich 13hodinovém letu přes Severní ledový oceán a Atlantik doprovázely stíhačky NATO, což potvrdil i Drobiševskij.

 Rusko popřelo, že by přílet dvou jeho strategických bombardérů do Venezuely byl předzvestí vybudování ruské základny v této zemi, což Moskvě nabízel Hugo Chávez. Dodalo, že letouny Tu-160 nemají na palubě jaderné ani konvenční zbraně. Po splnění letového programu 15. září vrátí do Ruska.

Akce má několik aspektů. Ukazuje, že Rusko se vehementně chce vrátit na pozici vojenské supervelmoci a angažovat se i daleko od svého území, nyní dokonce v oblasti, kterou Spojené státy považují dlouhodobě za sféru svého zájmu. Může jít o otestování reakce na případné vybudování stálé ruské základny ve Venezuele, což už Chávez nabídl Rusku.

Analytici okamžitě po nabídce uváděli, že by se mohla opakovat kubánská krize z počátku 60.let, kdy Rusko rozmístilo na Kubě své strategické rakety.

Jde i o další reakci na plán USA vybudovat ve střední Evropě americký radar, který Moskva odmítá. Současně ale jde o snahu Cháveze upevnit svou pozici muže navazujícího na Fidela Castra a zajištění nejen vnější, ale i vnitřní bezpečnosti, protože v zemi má odpůrce, kteří nesouhlasí s jeho protiamerickou politikou a znárodňováním.

Rusko a Venezuela nedávno oznámily, že připravují na listopad společné námořní manévry, do nichž se zapojí několik ruských lodí včetně atomového křižníku Petr Veliký, asi 1000 ruských vojáků a venezuelské letectvo a námořnictvo.

Venezuela posílila v posledních letech vojenskou spolupráci s Ruskem a nakoupila od něj značné množství zbraní, včetně bitevních vrtulníků a supermoderních stíhacích bombardérů Suchoj Su-30.

Ruské bombardéry Sucho Suj-30 nakoupila Venezuela, když ji USA odmítly dodat díly na stroje F-16foto: globalsecurity.org

Kostarický prezident Oscar Arias označil chystané rusko-venezuelské manévry v latinskoamerických vodách za pochopitelnou odpověď na rozhodnutí USA vybudovat ve východní Evropě svůj protiraketový deštník.

"Je to logická reakce na provokaci, kterou představuje instalace protiraketového deštníku ve dvou zemích sousedících s Ruskem, v Polsku a České republice," řekl Arias, který je od pondělí na oficiální návštěvě v Madridu.

"Nikdo nespolkne historku, že štít má chránit před hrozbou Íránu, což je důvod, který oficiálně předkládají Spojené státy, aby ospravedlnily budování svého štítu v Evropě," řekl Arias a doporučil Spojeným státům, aby si štít pořídily v jiné zemi.

Cvičení zřejmě přispěje k dalšímu napětí ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem. Bude to poprvé od studené války, co se ruské lodi zúčastní manévrů v zóně, kde si rozhodující vliv nárokují Spojené státy.

Vztahy Ruska a USA se výrazně ochladily po srpnovém rusko-gruzínském konfliktu na Kavkaze. Obě země soustředily do Černého moře k břehům Gruzie svoje válečná plavidla.

Arias vyjádřil rozhořčení nad tím, že se "oživuje studená válka", ale údajně ho to neznepokojuje. "Skutečný nepřítel míru ve světě je hlad a chudoba, nejsou to Rusové a ještě méně komunismus," zdůraznil.