Článek
Norma měla podle představ demokratů usnadnit hlasování širokým vrstvám Američanů, podle republikánů by však zasahovala do pravomocí jednotlivých států. Osud normy, která patřila k vlajkovým lodím demokratického programu, je nejistý, napsala agentura AP.
Návrh prošel v březnu demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v úterním hlasování Senátu jej ovšem republikánská menšina zastavila pomocí pravidla zvaného filibuster. Podle něj je nutné k přikročení k hlasování o návrhu zákona získat ve 100členné horní kongresové komoře 60 hlasů, ačkoliv k samotnému schválení návrhu je zapotřebí jen prostá většina, tedy 51 hlasů. Demokraté přitom nyní disponují v horní kongresové komoře právě touto nejtěsnější možnou většinou.
Nešlo by dát nakažené covidem na Guantánamo? ptal se Trump
Volební reforma označovaná zkratkou HR1 se dotýká prakticky všech aspektů volebního procesu od financování kampaní až po hlasovací práva bývalých vězňů. Někteří komentátoři o ní hovořili jako o nejzásadnější reformě volebních procesů od zákona o volebních právech z roku 1965. Republikáni ji však kritizovali jako pokus o zasahování do práva států organizovat volby podle vlastních pravidel, který by ve výsledku zvýhodňoval demokraty.
Boj o reformu pokračuje
Senát federální reformu zablokoval v době, kdy republikáni v řadě států prosadili nová opatření komplikující účast ve volbách, například zpřísněním pravidel pro korespondenční hlasování. Demokraté jejich reformy označují za snahy snížit volební účast u některých vrstev obyvatelstva, zejména chudších černochů.
„Boj ještě neskončil,” řekla po dnešním hlasování demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, která je z titulu své funkce zároveň předsedkyní Senátu. Podle senátního lídra Demokratické strany Chucka Schumera „republikánská menšina opět zahájila stranickou blokádu v palčivé otázce”. Podle AP republikánům nic nebrání v tom, aby v případě opětovného předložení návrhu volební reformy použili „filibuster” znovu.