Článek
Republikáni v Senátu uvedli, že si přejí větší odpovědnost Bidenovy administrativy za finanční prostředky amerických daňových poplatníků, které jdou na pomoc Ukrajině.
Zároveň se nechali slyšet, že nelegální přistěhovalectví přes jižní hranici s Mexikem je obrovským bezpečnostním problémem, který je třeba řešit.
„Dnešní hlasování bylo potřeba kvůli tomu, aby si lídr demokratů uvědomil, že to, co říkají republikáni, je myšleno vážně,“ prohlásil předseda republikánů v Senátu Mitch McConnell těsně před hlasováním.
Biden půjde na kompromis o migraci, aby zajistil peníze pro Ukrajinu
Návrh amerického prezidenta podpořilo 49 senátorů, proti bylo 51. Aby se o balíčku v Senátu debatovalo, muselo by ho podpořit nejméně 60 ze 100 senátorů, uvedla agentura Reuters, podle níž výsledek hlasování ohrozil snahu Joea Bidena poskytnout finanční pomoc do konce roku 2023.
„Buďte si jistí, že na dnešní hlasování se bude dlouho vzpomínat. Historie bude tvrdě soudit ty, kteří se obrátili zády ke svobodě,“ prohlásil v projevu v Bílém domě Joe Biden.
Hlasování proběhlo podle stranického klíče. Všichni republikáni v Senátu hlasovali proti, stejně jako nezávislý senátor Bernie Sanders, který obvykle hlasuje s demokraty.
Tentokrát se ale dle jeho slov rozhodl jinak, protože chtěl vyjádřit své obavy proti „současné nelidské vojenské strategii“ Izraele proti Palestincům.
Pomoc výměnou za zpřísnění imigrace
Biden před hlasováním ve svém projevu uvedl, že je ochotný přistoupit na „značný kompromis“ ohledně americké imigrační politiky, jejíž změnou republikáni v Kongresu podmiňují schválení další finanční pomoci Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Na všechny požadavky republikánů však přistoupit nechce. „Musí se o tom jednat,“ řekl.
Šéf Bílého domu zároveň varoval před scénářem, kdy by se Rusku a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podařilo Ukrajinu ovládnout.
„Pokud Putin ovládne Ukrajinu, tak se tam nezastaví,“ uvedl Biden a zdůraznil, že Rusko by pak mohlo zaútočit i na některou ze členských zemí NATO.
Na pomoc Ukrajině bylo v neschváleném balíčku alokováno zhruba 61 miliard dolarů (asi 1,38 bilionu korun), Izrael měl dostat 14,3 miliardy dolarů (asi 323 miliard korun).
Další dvě miliardy (zhruba 45 miliard korun) měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a Indo-pacifické oblasti.