Článek
Veškerá sláva, ocenění, smlouvy na knižní publikace a film, kterých se dostalo reportérům konkurenčních novin Bobu Woodwardovi a Carlu Bernsteinovi, mohla patřit jim. O skandálu s odposlechy ve washingtonském sídle Demokratické strany, které tam umístili spolupracovníci prezidenta Nixona, se dozvěděli dva měsíce po vniknutí Nixonových mužů do hotelu Watergate.
Smith dostal tip při obědě s tehdejším šéfem Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Patrickem Grayem. Ten mu řekl, že ministr spravedlnosti John Mitchell se po červnovém zatčení pětice Nixonových mužů za vloupání podílí na snaze zamést aféru pod koberec. Smith se zeptal, jak vysoko to jde a zda o tom ví prezident. „Seděl tam, podíval se na mě a neodpověděl. Jeho odpověď byla v tom pohledu,“ citoval v pondělí The New York Times Smithe.
Reportér pak spěchal do redakce a informoval editora Phelpse. Ten si všechno zaznamenal, ale dál se nedělo nic a nyní devadesátiletý Phelps si nevzpomíná proč. Možná hrála roli také skutečnost, že to byl poslední Smithův den v redakci listu a Phelps měl zakrátko odjíždět na měsíční dovolenou na Aljašce.