Článek
„Je to ještě na začátku, ale víme, že čím více území budou Ukrajinci schopni osvobodit, tím silnější ruku budou mít u jednacího stolu,“ uvedl Stoltenberg podle listu The Washington Post. Šéf Aliance Washingtonu poděkoval za nově ohlášený balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy korun).
Biden s odkazem na východní spojence, zejména Polsko a Pobaltí, zdůraznil závazek Spojených států bránit kteroukoliv zemi NATO, pokud bude jakákoli její část napadena.
„Posílili jsme východní křídlo NATO, dali jsme jasně najevo, že budeme bránit každý centimetr území NATO,“ zdůraznil Biden.
„Přes čtyřicet zemí je nakloněno nezávislosti Ukrajiny. Myslím, že je to jasný signál. S boží pomocí tuto jednotu udržíme,“ citovala amerického prezidenta Deutsche Welle.
Rinkēvičs: Alianci štěpí názor na možný vstup Ukrajiny
Schůzka se konala před summitem NATO, který se uskuteční 11. a 12. července v litevském Vilniusu. Jak ale upozornil v obsáhlém rozhovoru pro ukrajinský list Jevropejska pravda lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs, právě soudržnost Aliance je nyní vystavena zátěžovému testu kvůli celé řadě otázek.
Vstup Ukrajiny do NATO podle Rinkēvičse neohrožuje Maďarsko, samotná Ukrajina nebo nesouhlasný postoj Ruska, ale právě probíhající diskuse uvnitř Aliance.
„Důvodem je, že v mnohých metropolích členských států NATO nepanuje jasný postoj ohledně toho, co dělat, když má do NATO vstoupit země, která je ve válce, a co to znamená v kontextu závazku článku 5 (o kolektivní obraně). Říkám na rovinu: to je hlavní otázka,“ uvedl Rinkēvičs.
„Ne jeden nebo dva státy, ale mnoho států se snaží pochopit, co to pro Alianci znamená,“ uvedl.