Článek
Letiště Ronalda Reagana ve Washingtonu je pro piloty výzva, tvrdí Sullenberger. Problémem je hustý provoz a také krátké vzletové a přistávací dráhy. „Každý pilot, který toto letiště využívá, musí absolvovat mnohá školení,“ řekl v deníku The New York Times.
Nehoda se stala večer. Klesání na přistání letounu se uskutečnilo za tmy a nad vodou, kdy je to mnohem obtížnější. Podle jeho slov se ostatní letadla ve tmě poznají jen podle světel. „Musíte se pokusit zjistit, zda jsou nad vámi, nebo pod vámi, jak jsou daleko nebo kterým směrem letí,“ říká.
Letecký instruktor Mark McEathron v rozhovoru pro Daily Mail tvrdí, že kvůli optickým iluzím se může stát, že piloti nevnímají jiná letadla včas. Navíc jsou podle jeho slov vrtulníky navrženy tak, aby byly v noci špatně vidět.
Pilot Sullenberger nouzově přistál v lednu 2009 s letadlem na řece Hudson, všech 155 osob na palubě přežilo.Video: Reuters
Odborník hovoří o řetězci lidských chyb: „Netvrdím, že vím, co způsobilo tuto strašlivou nehodu, ale podle mých zkušeností je to vždy kombinace různých faktorů, smršť omylů a chyb,“ říká. V případě srážky na Reaganově letišti to byly tři týmy, které se staly účastníky nehody: posádka armádního vrtulníku, piloti dopravního letounu a řízení letového provozu. Míra jejich chyb se musí teprve prověřit.
Při přistání se piloti v kokpitu soustředí na své přístroje a spoléhají se na pokyny řízení letového provozu, tvrdí McEathron. Připomíná, že nad městy, jako je Washington, je neustálý rádiový provoz. „Může být obtížné odfiltrovat, co je důležité,“ dodává. Problémem je podle něj i nedostatek personálu v kontrolní věži, kdy v době kolize řídícímu letového provozu byla přidělena koordinace jak vrtulníků, tak letadel na ranvejích.
Chaos ve Washingtonu: Pouhý den před tragédií tam hrozila jiná srážka letadla s vrtulníkem
