Příběhy inaugurace: Unavený básník a Obamův popletený slib

Ústava dává pro inauguraci poměrně jasný a jednoduchý pokyn: Vítěz voleb přijde, složí 35slovný slib (v českém znění je kratší) a stane se prezidentem.

Poté, co si prezident pronese slib, přijde na řadu první projev k národu. Historicky nejkratší řeč pronesl hned první americký prezident George Washington (prezidentem 1789–1797). Muž, který toho i v soukromí moc nenamluvil, řekl po svém druhém uvedení do úřadu jen 135 slov.

Pro porovnání si vezměme 9. prezidenta Spojených států Williama Henryho Harrisona (1841), jehož řeč čítala rovnou 10 tisíc slov. Bohužel jde zároveň o jedinou věc, pro kterou si ho lidé pamatují. Harrison měsíc po inauguraci zemřel.

Ústava okolnosti ceremonie již blíže nespecifikuje, řada prezidentů si tak tento den přizpůsobila po svém.

Demokratický prezident Jimmy Carter (ve funkci 1977–1981) se při cestě ke Kapitolu z ničeho nic vynořil z limuzíny a došel spolu s rodinou na inauguraci pěšky. Tím započal neformální zvyk „inauguračního průvodu“. Jeho nástupci se pak Cartera snažili překonat jak délkou procházky, tak její pompézností.

Barack Obama (ve funkci 2009–2017) se zase stal historicky prvním prezidentem, který musel slavnostní slib opakovat. Při prvním pokusu totiž popletl slova.

Druhý prezidentský slib Harryho Trumana (1945–1953) už mohli diváci sledovat v televizi, ceremoniál Billa Clintona (1993–2001) pak dokonce živě na internetu.

Oslavy středeční inaugurace Joea Bidena se kvůli pandemii koronaviru vůbec poprvé uskuteční pouze virtuálně.

Kvůli obavám z bezpečnosti také bude na místě 25 tisíc vojáků Národní gardy. To je pro takovou akci naprosto bezprecedentní. Tajné služby dokonce varovaly, že by mohlo dojít k útoku, a to nejen ze stran příznivců radikálních hnutí, ale i přímo od vojáků.

Spekulovalo se proto, že by Biden mohl slib splnit někde v bezpečí a ne před budovou Kapitolu, jak je zvykem. To však nově nastupují prezident odmítl.

Pouze čtyři američtí prezidenti (v tu dobu viceprezidenti) měli inauguraci bez fanfár a v utajení, a to proto, že byl na jejich předchůdce spáchán atentát. Krátce po atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho (1961–1963) složil jeho zástupce Lyndon Johnson prezidentskou přísahu přímo na palubě letadla Air Force One.

Tradice s inaugurací před západním průčelím Kapitolu pochází z roku 1981, kdy si tehdejší prezident Ronald Reagan přál, aby jej tak mohlo sledovat mnohem víc lidí.

Datum inaugurace nebylo vždy stálé. Washington složil přísahu 4. dubna, v 19. století bylo do ústavy zakotveno datum 4. března. To bylo v roce 1933 dodatkem ústavy opět změněno na 20. leden v poledne.

Inaugurace není jen vrcholem kariéry daného politika.

Jde o významný symbolický akt, při kterém si dva lidé předávají moc nad nejsilnější zemí světa. Situace je o to významnější, pokud jde o výměnu mezi republikánem a demokratem. Nejpeprnější pak je, když ke změně dochází po jednom funkčním období.

„Poklidné předání moci je puncem naší demokracie, který nikdy neomrzí,“ řekl v roce 2017 bývalý prezident Bush.

Jednou z tradic je, že odcházející prezident svého nástupce přivítá a dovede ho na „místo činu“, kde složí prezidentský slib. Tento zvyk začali v roce 1837 Andrew Jackson a Martin Van Buren, kteří dojeli ke Kapitolu ve společném voze. Donald Trump se dnešní inaugurace nezúčastní.

Na slavnostní ceremonii mohou také dorazit bývalí prezidenti. Podle dostupných informací přijedou Bidena ve středu podpořit Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. 96letý Jimmy Carter se nezúčastní kvůli zdraví.

Prezident Kennedy byl pro mnohé symbolem svěžího větru. Řadě nudných povinností se snažil přidat osobitý šmrnc. Na svou inauguraci si pozval slavného amerického básníka Roberta Frosta, který měl přečíst speciální báseň, kterou pro tuto příležitost složil.

Jenže Frostovi bylo tehdy už 86 let a upřený pohled do papíru mu nedělal dobře. „Nemám tu vůbec dobré světlo,“ vysvětloval přihlížejícím. Tehdejší viceprezident Johnson se mu snažil vytvořit stín pomocí svého ikonického cylindru, ale ani to nepomohlo.

Frost nakonec báseň odložil a odrecitoval „The Gift Outright“, kterou

znal nazpaměť. Neobvyklá tradice vydržela, letos půjde ve Frostových šlépějích   Amanda Gormanová.

Spojené státy sice jsou podle ústavy sekulární zemí, důraz na náboženství je ale cítit na každém kroku. Stejně jako v soudní síni i při inauguraci by měl člověk přísahat na knihu, která je mu „svatá“.

Tou nemusí být nutně bible, byť právě tu většina prezidentů použila (někteří dokonce rovnou dvě na sobě).

Pouze tři prezidenti pro prezidentský slib použili něco jiného. Není známo, na co přísahal po atentátu na svého předchůdce Theodore Roosevelt. John Quincy Adams použil sbírku zákonů, která měla podle něj představovat ústavu.

Třetím případem byl již zmiňovaný Lyndon Johnson, který složil slib v letadle. Na palubě žádná bible nebyla, a tak přísahal na katolickou modlitební knížku.

Joe Biden chce přísahat na stejnou bibli, kterou použil již při viceprezidentském slibu. „Proč je vaše bible o tolik větší než moje? Máte tam víc Ježíše?“ zeptal se nastupujícího prezidenta katolický moderátor Stephen Colbert.

„Je to dědictví naší rodiny. Každé důležité datum tam je zapsáno. Pokaždé, když jsem byl někam zvolen, tak jsme tam napsali datum,“ odpověděl.