Článek
Cílem protivládních protestů, jejichž nejnovější vlna trvá od začátku dubna, je odstoupení vlády a vyhlášení voleb. Velká část obyvatel viní socialistickou vládu z hluboké ekonomické krize, kvůli níž se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základních potravin i léků a velkou inflací.
Nejnovější vlna protestů vypukla koncem března, když se prezidentovi nakloněný nejvyšší soud rozhodl převzít pravomoci parlamentu. [celá zpráva] Po vlně kritiky i ze zahraničí soud svůj verdikt odvolal.
Dalším způsobem, jak se Maduro snaží obejít parlament, kde má většinu opozice, je vytvoření ústavodárného shromáždění.
Jeho svolání „lidem Venezuely” umožňuje ústava, v níž se uvádí, že tímto způsobem lze „transformovat stát, vytvořit nový právní řád i ústavu”. Začátkem tohoto měsíce Maduro podepsal dekret o svolání ústavodárného shromáždění.
O víkendu prezident už posedmé prodloužil a dále rozšířil výjimečný stav a stav ekonomické nouze, který dává vládě a prezidentovi téměř neomezené pravomoci. „V zájmu zajištění práv občanů” může vláda mimo jiné znárodňovat podniky, aby zajistila zásobování obyvatel. Prezident může též dočasně omezit politickou moc úřadů a vysokých funkcionářů, pokud „kladou překážky zavádění nutných ekonomických opatření”.
Nový dekret v úterý kritizoval šéf opozice a v minulosti dvojnásobný kandidát na prezidenta Henrique Capriles, který zároveň opět vyzval k pokračování demonstrací. „Pokud chcete, aby tento dekret platil, musíte ho nechat schválit v parlamentu”, připomněl Capriles prezidentovi ústavní pravidlo.
Maduro ale využívá toho, že jemu nakloněný nejvyšší soud už loni označil parlament za „odporující ústavě”. Dekret proto bude místo do parlamentu zaslán ke schválení rovnou nejvyššímu soudu, jako se to stalo s podobnými dekrety v předchozích více než 12 měsících.