Článek
Odtajněné dokumenty jsou od pátku k vidění v Nixonově prezidentské knihovně v Kalifornii, napsal server Daily Telegraph.
Bill Clinton nastoupil do úřadu v roce 1993, Nixon zemřel o rok později.
Clinton přiznává, že Nixonovy rady vyhledával sám. Podle něj to bylo v atmosféře, kdy spousta Američanů po pádu sovětského komunismu cítila, že už není třeba, aby se USA angažovaly ve světě. „Prezident Nixon věděl, že musí pokračovat styk se starými přáteli i nepřáteli. Věděl, že Amerika nemůže ze světa odejít,“ popisuje Clinton na knihovním videozáznamu.
Nixon se podle jedné písemné zprávy sešel jen pár dní před svojí smrtí s Clintonovými poradci. Schůzka trvala tři hodiny a Nixon během ní řekl, že nový prezident podle něj „není dost tvrdý, když dojde na to, jak Rusko zachází se svými sousedy“. Nixon se mimo jiné nabízel jako prostředník mezi Clintonem a ruským prezidentem Borisem Jelcinem a navrhoval, aby americká pomoc Rusku byla podmíněna jaderným odzbrojováním a reformami v ruské armádě.
Nixonova aféra Watergate
Pět mužů, z nichž jeden dříve pracoval pro Ústřední zpravodajskou službu (CIA), se 17. června 1972 vloupalo do centrály Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate, kde chtěli instalovat elektronické odposlouchávací a fotografické zařízení.
Zadržení pachatelů vedlo k odhalení rozsáhlé nelegální činnosti Bílého domu. Skandál vyvolal řadu demisí mezi Nixonovými spolupracovníky a nakonec přinutil i samotného prezidenta, aby se 9. srpna 1974 vzdal úřadu.
Zejména Nixonových názorů na Rusko si Clinton cenil. Na videozáznamu říká: „Poté, co zemřel, jsem si často přál, abych mohl zvednout telefon a zeptat se prezidenta Nixona na to, co si myslí o tomto nebo tamtom problému, zvlášť když se to týkalo Ruska.“
