Článek
„Analýza důkazů ukazuje, že současná protidrogová politika se míjí účinkem a v některých případech problém prohlubuje. Užívání drog nezpůsobuje vždy problémy, ale to tvůrci protidrogových kampaní sotva kdy přiznávají. Ve skutečnosti většina uživatelů žádné významné problémy nezažívá a existují důkazy, že za některých okolností může mít užití drogy pozitivní účinek,“ uvedla komise složená z vědců různých oborů, ale i policistů.
Navrhla proto, aby tresty, které v souvislosti s držením a konzumací drog každoročně v Británii uloží úřady zhruba 42 000 lidem, nahradily pokuty či povinnost léčit se. Asi tři miliardy liber (zhruba 90 miliard korun), které Británie ročně vydá na boj s ilegálním obchodem s drogami, jsou podle expertů z velké části utráceny v neefektivních projektech.
V České republice marihuanu povolili
V případě marihuany experti argumentují, že povolení pěstovat ji k osobním účelům by mohlo do značné míry oslabit organizovaný zločin a gangy, které konopí pěstují ve velkém za účelem prodeje. Odvolávají se přímo na zkušenosti České republiky a Portugalska, kde je držení malého množství povolené.
Panel odborníků však současně odmítl myšlenku legalizace všech drog. Povolení volného prodeje tvrdých drog jako heroin či kokain by podle nich společnost poškodil ještě víc než existující nezákonný obchod s drogami.
List Guardian upozornil, že 173stránkový dokument zveřejněný komisí, v níž zasedá i bývalý šéf Britské lékařské výzkumné rady profesor Colin Blakemore, bývalý policejní šéf David Blakey, někdejší předsedkyně Královské lékařské společnosti Lady Ilora Finlayová, je nejvýznamnější nezávislou zprávou o drogové politice od předchozí zprávy Policejní nadace, která před 12 lety vyzvala k ukončení věznění za držení marihuany.
| Co komise navrhuje |
|---|
| Držení malého množství drog k osobnímu užití by nemělo být kriminálním činem a řešit by se to mělo v občanském řízení. Komise navrhuje začít s marihuanou a v případě, že se to osvědčí, zvážit to samé v případě dalších drog. |
| Přehodnocení trestní praxe tak, aby držení malého množství drogy bylo jako přestupek trestáno minimálně, anebo vůbec. |
| Výroba a dodávání většiny drog by měla zůstat nezákonná. |
Represe problém neřeší
K dekriminalizaci drog už loni vyzvala také skupina světových státníků a bývalých představitelů vlád. Ve své hodnotící zprávě uvedli, že politika boje proti drogám selhala a vede k úmrtím tisíců lidí a nárůstu kriminality. Zástupci Světové komise pro drogovou politiku proto vyzvali k ukončení kriminalizace a stigmatizace lidí, kteří berou drogy, ale neubližují jiným.
„Političtí představitelé a veřejné osobnosti by měli mít odvahu veřejně pojmenovat, co spousta z nich v soukromí připouští: že důkazy jednoznačně ukazují, že strategie represe problém s drogami nevyřeší, a že válka proti drogám nebyla a nemůže být vyhrána,“ píše se v dokumentu.
Jádrem zprávy je argument, že organizovaný zločin v souvislosti se zákazem drog stále sílí, umírají kvůli němu lidé a daňové poplatníky stojí boj s drogami stále více peněz. Přitom spotřeba drog nadále roste. OSN odhaduje, že užívání opia ve světě vzrostlo v desetiletí 1998 až 2008 o 35 procent, užívání kokainu o 27 procent a kanabisu o 8,5 procent.
V 19členné komisi, která zprávu připravila, zasedá mimo jiné bývalý šéf OSN Kofi Annan, bývalí prezidenti Mexika Ernesto Zedillo, Brazílie Fernando Henrique Cardoso, Kolumbie César Gaviria, někdejší šéf americké centrální banky Paul Volcker, exministr zahraničí USA George Schultz, někdejší řecký premiér George Papandreou, miliardář Richard Branson, bývalý vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana či spisovatelé Carlos Fuentes a Mario Vargas Llosa.
Jejich zpráva se nesetkala všude s pochopením. Odmítly ji například USA.