Článek
Územní požadavky
- Rusko po třech letech války ovládá zhruba pětinu Ukrajiny. Tohoto území se nechce v žádném případě vzdát. „Krym s přístavem Sevastopol, Chersonská, Záporožská, Doněcká a Luhanská oblast – to všechno už je součástí Ruska. Máme to v ústavě,“ nechal se slyšet kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
- Moskva anektovala Krym v roce 2014, zbývající oblasti „připojila“ ke svému území v září 2022.Stalo se tak po mezinárodně neuznávaných referendech, které Moskva na zmíněných územích vyhlásila.
- Anexe se odehrála bez ohledu na to, že Rusko ani nyní nemá část ukrajinských oblastí, které prohlásilo za své, zcela pod kontrolou. Ruský prezident Vladimir Putin tak žádá více, než ruská armáda obsadila. K tomu požaduje legitimizaci ruského záboru území, které je mezinárodně uznané jako ukrajinské.
Mírové síly
- Kreml vyloučil přítomnost zahraničních mírových sil na Ukrajině, které evropské země zvažovaly jako možnou bezpečnostní záruku. Rusko opakovaně prohlašuje, že nepovolí „za žádných podmínek“ na ukrajinských územích mírové jednotky z žádné země NATO.
- Moskva také hrozí „reakcí všemi prostředky“. Tím smetla ze stolu návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera, připomněl The Washington Post.
Demilitarizace Ukrajiny
- Moskva požaduje také demilitarizaci Ukrajiny, která by tak směla mít jen malou armádu s lehkou výzbrojí a nebyla by schopna zabránit budoucím útokům.
Členství Ukrajiny v NATO
- Rusko striktně odmítá členství Ukrajiny v NATO. Putin k ospravedlnění ruské agrese opakovaně argumentuje možností rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu. „To vše skutečně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní a zničením civilizace,“ pohrozil Putin.
Úleva od sankcí
- Kreml veřejně tvrdí, že všechny sankce uvalené na Rusko jsou nezákonné a musí být zrušeny. Zvláštní zájem má na zrušení omezení mezinárodních plateb a také prodeje plynu a ropy, a to zejména po nedávném omezení své „stínové“ flotily ropných tankerů. Zrušení třeba jen části amerických sankcí, které přijala vláda Trumpova předchůdce Joea Bidena, by pro Moskvu bylo vítaným podkopáním jednoty Západu při prosazování ekonomických omezení.
Rozmrazení ruských aktiv
- Jedním z nejvýznamnějších restriktivních opatření, kterým Rusko čelí, je zmrazení více než 300 miliard dolarů (6,9 bilionu Kč) aktiv ruské centrální banky držených na Západě. Moskva o tyto prostředky velmi stojí. EU loni přijala plán využít úroky z těchto zmrazených aktiv na podporu Ukrajiny. Putin odsoudil tuto strategii jako „krádež“. Francie navrhuje využít zmíněné prostředky jako zástavu pro případ, pokud by Moskva porušila potenciální dohodu o příměří. To je pro Rusko naprosto nepřijatelné.
