Článek
Přitom úbytek srážek jako následek globálního oteplování měl vyvolat kataklyzmatický dominoefekt, který by vedl k vlně sucha a hladomorů v řadě oblastí světa. Podrobnější studie NASA doložená i satelitním snímkováním v delším časovém horizontu však podle serveru Register.com ukázala, že amazonský prales je vůči suchu odolný.
Potvrdilo se to především kolem roku 2005, kdy oblast zaznamenala nejsušší období za posledních sto let.
Vzhledem k řadě dřívějších odhalení toho, jak si IPCC cucal řadu závažných předpovědí v podstatě z prstu, nebo je zakládal na naprosto nedůvěryhodných studiích, nikoho v odborné veřejnosti nepřekvapilo, že zdrojem v tomto případě byla kdysi uznávaná organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF). Právě WWF nafoukla studentskou práci o tání himálajských ledovců.
Sucho pralesu naopak prospělo
V tomto případě se ukázalo, že zprávu "o roce, kdy svět zachvátí požár", vyrobil novinář na volné noze. Zpráva hrozila, že globální oteplování povede k vyšší frekvenci jevu El Niño, který způsobí cyklická sucha a následné požáry lesních ploch.
Požár Amazonie předpovídaný WWF měl způsobit globální katastrofu v podobě emisí oxidu uhličitého a popela. IPCC zprávu přebral jako fakt a nijak nezkoumal zdroje a jejich věrohodnost.
Různé vědecké studie naopak ukázaly, že sucho se pralesa nijak zvláště nedotklo. Naopak mělo na flóru příznivý dopad, protože sebou přineslo větší počet sluněčných dní. IPCC tak prokázal, že si vybíralo jen zprávy, které se hodily vědcům ovládajícím tento poradní orgán, který dával doporučení mezinárodnímu společenství.