Před 50 lety zastřelili Kennedyho

"V ten den na Dealey Plaza jsme přišli o svoji nevinnost," řekl o vraždě tehdejší zástupce dallaského šerifa Gene Boone. To on našel v pátém poschodí nedaleké školní knihovny mezi krabicemi pušku, kterou FBI záhy označila za vražednou zbraň.

Boone o tom nepochybuje, i když to byl paradoxně také on, kdo přispěl k následným spekulacím a konspiračním teoriím, když zprvu prohlásil, že puška vypadá jako mauserovka. Ve skutečnosti to ale byla italská opakovačka Carcano ráže 6,5 mm.

J. F. Kennedy začal na podzim 1963 myslet na kampaň před volbami, v nichž by se ucházel o znovuzvolení. Texas se měl na doporučení poradců stát předehrou kampaně. Dallas byl čtvrtou zastávkou na cestě, jíž se účastnila i první dáma Jacqueline Kennedyová.

Kennedyovi s doprovodem přistáli na dallaském letišti 22. listopadu krátce před polednem. Z letadla přesedli do limuzíny, která je měla v doprovodu guvernéra Johna Connallyho a jeho manželky Nellie zavézt do města. Byla to guvernérova žena, která s poukazem na davy, které po cestě hlavu států vítaly, ke Kennedymu pronesla: "Pane prezidente, nemůžete říct, že vás Texas nemiluje".

K slavnostnímu projevu ve dvoře obchodní budovy Trade Mart před 2600 hosty už ale nedorazili.

V 12:29 zaznělo několik výstřelů. Jedna střela zasáhla prezidenta do krku. Kennedyho obě ruce reflexivně vyletěly k zraněnému místu, když v tom přišel druhý zásah, tentokrát do hlavy, který mu vyrval kus tkáně.

Řidič a ochranka jednali. Na kabriolet zezadu naskočil tělesný strážce a snažil se prezidentova záda před střelcem krýt. Pozdě.

Strážce ještě usadil první dámu zpět do sedadla. Kennedyová před tím vstala a dostala se na zadní kapotu. Podle některých v panice prchala, podle jiných se snažila posbírat ustřelené části hlavy.

Limuzína rychle mířila k nemocnici Parkland Memorial. Prezident umíral s prostřelenou hlavou v klíně své ženy.

Na příjmu si právě povídala zdravotní sestra Phyllis Hallová s kolegyní, když nadřízená ohlásila incident v prezidentské koloně.

„Sotva to dořekla, rozrazily se dveře. Mezi prvními byl viceprezident Lyndon Johnson. Byl velmi bledý a hodně se potil. Pak jsem zaslechla něčí bolestné úpění. Byl to guvernér Connally, který byl při útoku těžce zraněn“. Connally zásahy do zad a hrudníku přežil.

„Pak vešli s druhým nosítkem. Viděla jsem jen nějakého muže od pasu dolů, protože přes jeho hlavu a ramena byla skloněná žena. Doktor mi řekl: ‘Potřebujeme tě tu‘. Vmžiku jsme byli na operačním sále, kde bylo rázem jasné, že to je prezident Kennedy. Zjišťovala jsem známky života. Žádné jsem nemohla najít, pulz nebyl žádný, víčka měl napůl zavřená, zorničky byly fixované a rozšířené a jeho kůže modrošedá, ukazující, že neprobíhá okysličování,“ popsala Hallová.

„Myslím, že když dorazil do nemocnice, byl mrtvý,“ dodala.

Jackie Kennedyová se po celou dobu dotýkala manželovy nohy.

Půl hodiny po útoku prohlásil neurolog William Kemp Clark prezidenta za mrtvého. První dáma USA nehnula brvou.

„Vůbec nereagovala. V životě jsem neviděla nikoho v takovém šoku. Měla pořád ten samý prázdný výraz v obličeji. Jen prázdně civěla dolů před sebe,“ uvedla Hallová.

Když o půl druhé oznámil Bílý dům, že prezident je po smrti, život v zemi jakoby ustal. Události na nejvyšších místech ale nabraly ještě větší spád a za hodinu už se Johnson ujímal prezidentského úřadu.

Přísahu složil v improvizovaných podmínkách na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Bylo to vůbec poprvé, kdy prezident USA skládal přísahu v letadle a navíc do rukou ženy (povolali soudkyni Sara Hughesovou). K tomu nepřísahal na bibli, která nebyla po ruce, ale na Kennedyho modlitební knížku.

Jackie Kennedyová, jež stála Johnsonovi po boku, ještě na sobě měla zakrvácené šaty. Údajně si je odmítla převléct se slovy: „Chci, aby viděli, co udělali“.

Večer už bylo Kennedyho tělo ve washingtonské nemocnici a po pitvě převezeno do Bílého domu.

Pušku v knihovně našli po upozornění svědků jen pár minut od útoku, a když byl zhruba o tři čtvrtě hodiny později v jiné části města zastřelen policista, označili vyšetřovatelé za podezřelého bývalého příslušníka námořní pěchoty, který také pobýval v Sovětském svazu a nedávno začal v knihovně naproti parku Dealey Plaza pracovat.

Policie vypátrala Leea Harveyho Oswalda v kině. U sebe měl pistoli. Po zatčení ho obvinili z vraždy prezidenta Kennedyho i strážníka J. D. Tippita.

Když ale Oswalda o dva dny později vedli k autu, jež ho mělo převézt do vazební věznice, předstoupil před něj Jack Ruby, majitel nočního klubu podezřelý z napojení na podsvětí, a Oswalda přímo před televizními kamerami zastřelil. Tvrdil, že jím Kennedyho smrt otřásla a chtěl zbavit vdovu Kennedyovou nepříjemností souvisejících s Oswaldovým soudním procesem.

Rubyho o půl roku později odsoudili za vraždu k smrti. K popravě ale nedošlo, Ruby zemřel v roce 1967 na rakovinu.

Pro některé Američany byl hrdinou, pro jiné byl stejně jako Oswald jen součástí vyšší hry.

Vražda prezidenta vzbuzovala vášně a tolik otázek, že neustaly ani poté, co dal její okolnosti vyšetřit nový šéf Bílého domu Johnson.

Komise vedená předsedou nejvyššího soudu Earlem Warrenem zveřejnila svá zjištění v září 1964. Závěrečná zpráva měla 888 stran. Vyšetřovatelé předně shledali, že Lee Harvey Oswald jednal sám, a tudíž je jediným pachatelem vraždy JFK. Rovněž Jack Ruby podle nich jednal výhradně z vlastního popudu.

Pochybovače to ale nepřesvědčilo. Navíc o 14 let později prohlásila parlamentní komise, že kromě Oswalda na prezidentský konvoj zřejmě střílel ještě někdo.

Alternativních domněnek a teorií v souvislosti s vraždou je víc než dost. Vévodí jim názory, že za ní stáli Sověti, mafie, zpravodajská služba CIA, Kubánci, nebo někdo na objednávku viceprezidenta Lyndona Johnsona.

Podle průzkumu stanice ABC News z roku 2003 se 70 procent Američanů domnívá, že Kennedyho smrt byla důsledkem širšího spiknutí, a nikoliv činu osamělého útočníka. Jedenapadesát procent z nich si myslí, že Oswald nestřílel jako jediný.

Sedm procent dokonce zastává názor, že nestřílel vůbec.