Článek
„Nebojím se dnešního deště. Obávám se příštího týdne, toho, co přijde,“ řekl starosta města Abbotsford Henry Brown. Zatím spoléhá na pumpy odčerpávající vodu. Pokud by selhaly, byla by to podle něj pro obyvatele katastrofa. Náprava škod ve městě, kde utonuly tisíce zemědělských zvířat, může přijít na miliardu dolarů.
Obyvatelé si stěžují, že se ukázalo, jak roste ohrožení malých komunit přírodními katastrofami za klimatické krize.
Po požárech povodeň
Těžkou situaci zažívají také obyvatelé asi sedmitisícového Merrittu, který v létě jen těsně unikl požáru porostu. Nyní se jím prohnala voda a ulice zaplavilo bahno. „Voda to nikdy neudělala, nikdy bych si nemyslela, že by mohla přijít tak rychle. Nezbyl nám žádný čas před tím, než se město změnilo v řeku,“ řekla evakuovaná obyvatelka Krystal Babcocková.
„Otevřelo nám to oči, už dříve jsem plánovala, že se přestěhujme, a toto nás postrčilo. Všichni jsme věděli, že je město v záplavové oblasti, ale že se to může stát tak rychle během deště, je neuvěřitelné,“ dodala.
Zoufalá situace
Většina obyvatel uposlechla nařízení k evakuaci a přesunula se do Kemloopsu. Tam ale čekaly stovky lidí v dlouhé frontě na přístřeší a záchranáři nepřijeli. Frustrovaná Melanie Racherová s manželem, matkou s cukrovkou a starým otcem nakonec přespala v autě a pak odjela do Vernonu, kde se ubytovali v hotelovém pokoji. „Vybrali jsme otcovy úspory, abychom zaplatili účet za pokoj. Máme velké štěstí, že máme peníze, ale nemůžeme to dělat týdny nebo měsíce. A nevím, jak dlouho to potrvá,“ řekla Racherová.
Oblast se úplně opustit nedá, protože sesuvy půdy zablokovaly i klíčové tepny, jako je americká dálnice číslo 5 vedoucí po západním pobřeží nebo transkanadská dálnice. Odříznutý je i Vancouver.
Záplavy v Kanadě: jeden mrtvý, zničená infrastruktura a odříznutý Vancouver
Nedělní noc musela v autě strávit i Allie Dexelová se svým partnerem, kteří jen tak tak unikli sesuvům půdy: „Strávili jsme studenou noc v autě u hor. Nezbyla nám žádná pitná voda a z hor se valila voda na silnici. Obávali jsme se dalšího sesuvu půdy, ale neměli jsem kam jít.“ Nakonec skončila se třemi sty dalších lidí v táboře Hope, kde je od pondělí a spí na matraci na zemi. Jídlo jim dopravil vrtulník, sousedé donesli vejce a pomohli jim i původní obyvatelé, jeden kmen jim věnoval pytel rýže a konzervy s lososem. V táboře už od léta žije skupina původních obyvatel, která přišla o domovy při požárech.
Premiér Britské Kolumbie John Horgan se nemohl ubránit slzám, když ve čtvrtek říkal: „Pozitivní je, že se ukázalo, že obyvatelé Britské Kolumbie drží spolu a podporují jeden druhého. Byla to hrozná katastrofa, ale vím, že jako obyvatelé Britské Kolumbie, jako Kanaďané, držíme pospolu.“