Popravu muže odsouzeného kvůli smrti dcery v Texasu na poslední chvíli zablokoval soud

Rozhodnutí o zablokování popravy předcházela dramatická - a velmi nestandardní - právní bitva. Texaští zákonodárci z řad demokratů i republikánů ve zjevné snaze Robersonovi získat více času odsouzence předvolali, aby podal svědectví ve slyšení týkajícím se trestu smrti.

Vypovídat měl ovšem 21. října, několik dní po plánované popravě. Okresní soudkyně Jessica Mangrumová v reakci na to zhruba hodinu a půl před termínem popravy vydala rozhodnutí, které ji mělo zablokovat. Byl to ale až texaský Nejvyšší soud, který potvrdil, že soudkyně na toto rozhodnutí měla právo, upozornila tamní média.

Pro Robersona to znamená jen dočasnou záchranu, protože jeho podporovatelé zatím nedosáhli obnovení procesu a Rada pro milosti a podmínečné propuštění tento týden jednomyslně odmítla doporučit guvernérovi Gregu Abbottovi, aby muži udělil milost. Nové datum popravy zatím stanoveno nebylo.

Nyní sedmapadesátiletý Roberson byl v roce 2003 odsouzen k trestu smrti za zabití své dcery Nikki Curtisové. Lékaři provádějící pitvu dospěli k závěru, že holčička zemřela na následky fyzického týrání. Nicméně podle právních zástupců jejího otce a některých zdravotnických expertů se tak stalo kvůli komplikacím vyvolaným zápalem plic. Prokuratura trvá na tom, že nové důkazy nevyvracejí její argumenty o smrti dítěte kvůli zraněním, která způsobil otec.

Podle zákonodárců, kteří žádali o milost pro Robersona, rozsudek vycházel ze zastaralých poznatků o syndromu třeseného dítěte. „V Robertově případě se žádný zločin nestal, a přesto se ho tady v Texasu chystáme zabít,“ uvedl v září spisovatel John Grisham, který se postavil na Robersonovu obhajobu.

Právníci odsouzeného také poukazovali na to, že mu přitížil i jeho autismus, který však ještě v době smrti Nikki neměl diagnostikovaný. Policii a zdravotníkům jen přišlo podivné, že v souvislosti se smrtí dcerky nedává najevo emoce.

„Nechci umřít, ale nebojím se smrti. Vím, že půjdu do nebe,“ řekl Roberson v roce 2022 v ojedinělém rozhovoru s texaskou stanicí KLTV7.

Podle jeho výpovědi Nikki v lednu 2002 spadla z postele. O několik hodin později si všiml, že nedýchá, a odvezl ji na pohotovost, kde byla prohlášena za mrtvou. Podle soudních dokumentů zdravotníci ihned pojali podezření, že holčička byla týrána, protože měla na hlavě modřiny a otok mozku. Ošetřující lékař Thomas Konjoyan vypověděl, že je „jednoduše nemožné“, aby šlo o důsledek pádu z postele, jak tvrdil otec holčičky.

Podle závěrů pitvy zemřela na poranění hlavy v důsledku použití síly a její smrt byla kvalifikována jako zabití. Agentura Reuters píše, že v té době se předpokládalo, že takový úraz naznačuje, že dítětem někdo silně třásl.

Robersonovi právníci ale upozorňovali, že Nikki dostala léky, které se v současnosti už dětem nepředepisují, protože mohou způsobit závažné komplikace. Podle nich za smrt holčičky mohly právě tyto léky a pád z postele. Také hlavní detektiv, který případ vyšetřoval, je nyní přesvědčený o Robersonově nevině. „Navždy mě bude pronásledovat to, že jsem úřadům pomohl poslat tohoto nevinného muže do cely smrti,“ řekl Brian Wharton.

Podle stanice BBC je syndrom třeseného dítěte v odborné komunitě všeobecně přijímanou diagnózou. Nedávno zveřejněná zpráva ale zdůraznila, že v případě úmrtí dítěte s typickým úrazem hlavy je nutné prošetřit další možné příčiny, proč úraz vznikl, a nepřiklánět se hned k názoru, že jde o následek týrání.