Podle Trumpa nebude nutné poslat vojáky proti demonstrantům

”Nemyslím si, že to budeme muset udělat,” odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda by do měst kvůli protestům, které na některých místech přerostly v násilnosti, poslal armádu. Agentura Reuters připomíná, že prezident dříve řekl, že by ve státech, které nedokázaly potlačit násilné demonstrace, mohl nasadit armádu.

Proti nasazení armády a invokaci zákona o vzpouře z počátku 19. století se ve středu postavil ministr obrany Mark Esper. [celá zpráva]

Plán čelil značné kritice.

Bývalý americký ministr obrany James Mattis kritizuje prezidenta Donalda Trumpa za to, že zemi rozděluje. „Donald Trump je za dobu, co jsem na světě, prvním prezidentem, který se nesnaží Američany sjednocovat - který ani nepředstírá, že se o to snaží,” napsal Mattis v časopisu The Atlantic o současném šéfovi Bílého domu. „Místo toho se nás snaží rozdělit,” dodal. Spojené státy jsou podle něho svědkem „následků toho, že jsou tři roky bez zralého vedení”.

Mattis na post ministra obrany v Trumpově administrativě rezignoval v prosinci 2018, protože nesouhlasil s prezidentovým požadavkem stáhnout 2000 amerických vojáků ze Sýrie.

Bývalý americký prezident Barack Obama ve vlně protestů, kterou vyvolalo úmrtí černocha George Floyda po tvrdém zákroku bělošského policisty, vidí naději na pokrok v boji proti „institucionalizovanému” rasismu, jenž podle něj ve Spojených státech přetrvává. První černošský šéf Bílého domu také vyzval starosty amerických měst, aby po konzultaci s veřejností změnili pravidla pro policii ohledně používání násilí.

Podle Obamy jsou události z posledních dnů „skvělou příležitostí, aby lidé procitli a uvědomili si skryté trendy” v americké společnosti.

Nepokoje minulý týden vyvolalo úmrtí černocha George Floyda ve městě Minneapolis poté, co mu bělošský strážník Derek Chauvin klečel přes osm minut na krku a nepřestal, ani když Floyd naříkal, že nemůže dýchat. Generální prokurátor státu Minnesota, kde Minneapolis leží, ve středu zvýšil Chauvinovo obvinění z vraždy z třetího na druhý stupeň. Za to mu hrozí podle ČRo trest až 40 let. Z napomáhání vraždě byli obviněni také tři další policisté, kteří byli na místě brutálního zásahu. Všichni čtyři byli od policie propuštěni a jsou ve vazbě.