Článek
Ahmadínežád se přitom v odpovědi pro agenturu AP odvolával na své znalosti. Je vystudovaným stavebním inženýrem. Více se však už tématu nevěnoval. Doplnil pouze, že Spojené státy postihla před deseti lety katastrofa.
Ve vystoupení na Valném shromáždění ale řekl, že teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 byly "záminkou" pro americkou invazi do Iráku a Afghánistánu. Ahmadínežád řekl, že západní státy „oslabují národy vojenskými intervencemi a ničením jejich infrastruktury, s cílem plundrovat jejich zdroje a učinily je na sobě více závislými“.
Tvrdě také odsoudil akci amerického komanda, které zabilo Usámu bin Ládina. „Nebylo by rozumné hlavního osnovatele incidentu (z 11. září 2001) přivést ke spravedlnosti a postavit před soud, aby se zjistily elementy, které poskytly prostor pro útok na dvě věže Světového obchodního střediska?“ ptal se íránský prezident. Podle něj mohou obě země spolupracovat v řadě oblastí, včetně tajných služeb. Teherán se prý nebrání ani rozhovorům o jeho kontroverzním jaderném programu.
Teherán chce spolupráci s USA
Ahmadínežád už dříve zpochybňoval pozadí teroristických útoků z 11. září 2001 a označil je za podezřelou událost a velkou fabrikaci. Tentokrát byl opatrnější. V rozhovoru pro agenturu AP pokrytecky prohlásil, že čas k napravení poškozených vztahů mezi Íránem a USA ještě nevypršel. Ahmadínežád vyjádřil přesvědčení, že americký prezident Barack Obama by se mohl pokusit iniciovat oteplení vzájemných vztahů, které jsou fakticky na bodu mrazu tři desítky let. Projevil také připravenost se s Obamou osobně setkat třeba právě nyní v OSN.
Při vystoupení v rozpravě VS OSN si však neodpustil výpady proti západu, sál proto opustilo na třicet diplomatů, především z evropských zemí a pak zástupci USA a Izraele.
Britský premiér David Cameron se ve svém vystoupení do Ahmadínežáda tvrdě pustil.