Článek
V rámci studie publikované ve vědeckém časopise Jama Network Open byly děti rozděleny do dvou skupin. K první patřili nezletilí, kteří počítačové hry nikdy nehráli, ke druhé naopak ti, kteří hraním trávili alespoň tři hodiny denně.
Obě skupiny dostaly dva úkoly. Při prvním se jim ukazovaly šipky doleva a doprava. Děti měly co nejrychleji stisknout odpovídající tlačítka pro daný směr. Když viděly značku Stop, neměly mačkat nic.
Nejúspěšnější hra českého původu se zrodila před 20 lety
Druhý úkol byl složitější. Dětem ukázali řadu záběrů na obličeje lidí. Poté se jich výzkumníci ptali, zda záběry, které viděly později, zobrazují stejné osoby jako předtím, nebo ne. S využitím statistických metod došli vědci k závěru, že skupina dětí, které hrály počítačové hry, zvládla oba úkoly jednoznačně lépe než nehráči.
Duševní trénink
Během testu byla pomocí magnetické rezonance sledována činnost mozku dětí zapojených do experimentu. Mozek těch, které hrály počítačové hry, vykazoval větší aktivitu v oblastech odpovědných za pozornost a paměť. Podle výsledků se zdá, že videohry mohou představovat druh duševního tréninku s měřitelnými účinky, tvrdí studie.
Zatím však není jasné, zda je lepší poznávací výkon podnětem k tomu, aby děti intenzivně hrály, nebo zda je naopak tento výkon lepší především v důsledku hraní. Připustil to i hlavní autor studie, psycholog Bader Chaarani z americké Vermontské univerzity.
USA ochromují Číně výrobu čipů
Vědci doufají, že se jim to podaří objasnit během dalšího výzkumu. Chaarani, který přiznal, že je vášnivým hráčem počítačových her, zdůraznil, že dosavadní zjištění by neměla být brána jako výzva k nadměrnému hraní. Příliš dlouhé sezení před obrazovkou je podle něj „celkově špatné pro duševní zdraví“.