Článek
Bolsonaro uspěl především v největších brazilských státech São Paulo a Rio de Janeiro, kde dokonce Bolsonarův syn obhájil post poslance historicky největším počtem získaných hlasů. Na severu byla úspěšnější Strana práce. Brazilci volili kromě prezidenta, viceprezidenta i dvě třetiny Senátu, celou Sněmovnu poslanců, 27 guvernérů a členy regionálních parlamentů brazilské federace.
Výsledky prezidentských a parlamentních voleb, označovaných za nejdůležitější od konce diktatury v roce 1985, jsou v souladu s předvolebními průzkumy, které Bolsonarovi předpovídaly značný náskok před Haddadem. Podle stejných průzkumů bude druhé kolo velmi těsné, uvedl server BBC.
Bolsonaro uspěl, protože se vezl na vlně nespokojenosti s politikou Strany práce kvůli korupci, pokračující recesi a nárůstu zločinnosti. Po úspěchu řekl, že by Brazilci měli jít po cestě „prosperity, svobody na straně Boha“, nebo následovat Venezuelu. To by se podle něj stalo, pokud zvolí kandidáta Strany práce.
Během kampaně však pronesl řadu kontroverzních výroků, které evokovaly dobu, kdy zemi vládla armáda. Protesty vyvolaly jeho homofobní a misogynní výroky i tvrdé odmítání potratů. Při jednom ho zastánce levice bodl. [celá zpráva]
Podpořili ho i fotbalisté
Jako Donald Trump odmítá Bolsonaro klimatickou dohodu. Plánuje také snížit daně, privatizovat státní firmy a současně omezit zahraničním firmám možnosti vlastnit brazilské přírodní bohatství. Podporu má u zastánců práva a pořádku i u křesťanů. Podpořili ho i fotbalisté Ronaldinho, Felipe Melo a Lucas Moura.
Haddad se stal prezidentským kandidátem až před necelým měsícem, kdy nahradil uvězněného exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva. Ten je stále velmi populární kvůli tomu, že jako prezident (2003-2010) dostal sociálními programy milióny lidí z bídy.