Po týdnu přebírají řízení pomoci USA, vedení Haiti je neschopné

Ve většině jiných zemí světa je takřka nepředstavitelné, že by ani nebylo známo, kolik obětí si zemětřesení vyžádalo. Na Haiti se už ví, že počet obětí nikdy nebude znám, ačkoli těla nezmizela v moři, ale zůstala na zemi. Jenomže nezbylo než je nahrnout buldozery do masových hrobů nebo spálit na ulicích, aby se zabránilo šíření infekcí a nebyl nikdo, kdo by je úředně alespoň počítal, když už se neidentifikují.

Po zemětřesení nezasáhli místní ani hasiči ani záchranáři, z trosek zavalené neodborně vyprošťovali sousedé, takže zranění jsou mnohem vážnější. Policie se v ulicích objevila až po týdnu, když už město ovládly gangy. Američané nakonec museli začít humanitární pomoc shazovat ze vzduchu. [celá zpráva]

Situace se začala zlepšovat až ve chvíli, kdy Američané pochopili, že vše musejí řídit až do všech detailů a nespoléhat na místní úřady. Do země vysílají dalších 4000 vojáků.

OSN je v tomto případě méně pružná.

Teprve šest dní po zemětřesení prezident Haiti René Préval vyhlásil stav nouze, trvající do konce ledna a celonárodní měsíční smutek. Haiťané se cítili celkem pochopitelně zcela opuštěni svými představiteli a nešetřili na jejich hlavy kritikou. "Čekáme tady už tři noci a dny a nic se pro nás neudělalo, ani slovo povzbuzení od prezidenta", citovala agentura AP 14. ledna muže, jenž se na ulici stará o svou matku a sestru, které mají rozdrcené nohy.

Ve středu 20. ledna Préval kritizoval, že země není schopna využít mezinárodní pomoc. "Dnes je problémem koordinace. Pomoc přichází a není připraveno její přijetí... Koordinace pomoci je důležitá, aby se vědělo v jakém množství, kdy a jak ji distribuovat," prohlásil prezident ve středu veřejnoprávní francouzské zpravodajské rozhlasové stanici RFI. 

Kdyby totéž řekl šéf jakékoli mezinárodní humanitární organizace, která není čistě apolitická jako Lékaři bez hranic, bylo by to jistě na místě, pokud to ale řekne nejvyšší představitel vlastní země působí to jako scéna z absurdního dramatu Samuela Becketta nebo Loneska. Kdo jiný než haitská výkonná moc by měla co nejrychleji organizovat tuto pomoc. Ale ministerský předseda Jean-Max Bellerive vyjádřil obavu, že počet obětí může dosáhnout stovek tisíc. Moc víc toho od něj slyšet nebylo, natož aby se objevoval v ulicích a alespoň pro propagační fotografie odstraňoval trosky.

Préval se tak stal směšnou figurkou, proti níž afghánský prezident Hámid Karzáí, občas označovaný jako pouhý starosta Kábulu, protože de facto ovládá jen hlavní město a i tam mu řádí bojovníci Tálibánu, je silnou osobností, akceschopným mužem, který ví, co dělat. Ani v Gaze není stav tak tragický, přestože byla bombardována a je v izolaci. Hamás totiž dokáže vytvářet parastruktury. Situace připomíná nejspíš Somálsko, jež se ovšem rozpadlo a kterým zmítá dvacet let občanská válka.

Zemětřesení odhalilo, jak hluboce je rozvrácená haitská společnost, což se ukazuje i na tom, že zatímco v jiných zemích se, byť s obtížemi, rozbíhají záchranné práce a lidé se snaží odstraňovat trosky, na Haiti tomu tak není.

Haiťané jsou unaveni přírodními katastrofami, jen v roce 2008 zemi zasáhly čtyři tropické bouře a hurikán. Vyžádaly si 793 mrtvých, 310 nezvěstných a 600 zraněných. Zničeno bylo přes 20 000 domů. O čtyři roky dříve hurikán Jeanne a jím vyvolané záplavy si vyžádaly 3000 mrtvých. Nejhorší následky měl ale hurikán Flora, který v roce 1963 zabil 8000 osob.

Haiťané mají být dost důvodů fatalisty, ale podobnými katastrofami jsou postihovány i další země v oblasti, přesto situace v nich vypadá jinak, následky bývají méně tragické a škody se daří rychleji odstraňovat.

Haiti není jen obětí častých přírodních katastrof, ale také doplácí na tragickou politickou situaci. Zemí od úspěšného povstání otroků v roce 1804 zmítají nepokoje. Politická vřava přiměla námořní pěchotu Spojených států k okupaci Haiti v letech 1915 až 1934.

Situace se nezlepšila ani po druhé světové válce, kdy země zažila další puče. V roce 1957 byl zvolen do čela státu brutální diktátor "Papa Doc" Duvalier. Za 29 let krutovády vlády Papa Doca a jeho syna Jean-Clauda "Bebé Doca" Duvaliera byly zavražděny desítky tisíc lidí. Na svědomí je měla tajná policie Tonton macoutes.

V roce 1983 Bébe Doka vyhnala armáda. Zdálo se, že země se konečně dočká klidu, ale první demokraticky zvolený prezident, kazatel chudých Jean -Bertranda Aristide, byl po pouhém roku vlády v roce 1991 svržen při puči, po kterém ze země uteklo na 40 000 Haiťanů.

Americkému prezidentovi Billu Clintonovi nezbylo nic jiného, než sáhnout k intervenci, aby prezidenta dosadil zpět. Dva roky vše vypadalo velmi nadějně, zvláště když Aristida v dalších volbách vystřídal René Préval, bylo to první poklidné střídání hlav země v historii.

Oba muži se však záhy rozkmotřili a další politický vývoj byl determinován jejich soupeřením. V roce 2000 byl zvolen prezidentem opět Aristide, když příznivci Prévala volby bojkotovali. Aristide si po vzoru haitských diktátorů vsadil na sílu a represe, aby vzbouřenecké skupiny dostal pod kontrolu, to se mu však nevyplatilo. Po krvavém povstání z roku 2004 byl vyhnán. Na klid v zemi, kde se stal prezidentem opět Préval dohlíželo na deset tisíc vojáků OSN.

V takovéto situaci, kdy vláda a prezident de facto nemají žádnou skutečnou moc a poslední zbytky v zásadě neexistující infrastruktury se rozpadly, se nelze divit chaosu.

Demokracie a stabilita v nedohlednu.

Préval měl pravdu, když před dárcovskou konferencí pro Haiti říkal v úterý v Dominikánské republice: „Na Haiti potřebujeme politickou a ekonomickou stabilitu. Potřebujeme posílit demokratické instituce.“

K tomu však ani za jeho vlády nedošlo. Vždyť ještě před zemětřesením musel v zemi působit početný tým Lékařů bez hranic, protože země nemá zajištěnu ani základní zdravotní péči.

Préval mluví o demokratizaci, ve skutečnosti se však současná pomoc pomalu mění v další americkou intervenci. USA ve čtvrtek oznámily, že na Haiti vysílají další čtyři tisíce vojáků, kteří mají zajistit rychlou distribuci pomoci. Na Haiti tak vzroste počet amerických vojáků na 16 000 a de facto nahrazují místní úřady, které nefungují. Jiné řešení se ale v momentálním stavu nenabízí, protože v zemi jsou tisíce zraněných, jejichž stav se stále zhoršuje a pod troskami mohou být další živí. Už se jich podařilo vytáhnout přes 120.