Článek
„Seznam obsahuje zemědělské a průmyslové komodity, jako jsou sójové boby, maso, tabák, železo, ocel a hliník. Má zasáhnout americká odvětví, která nejvíce spoléhají na transatlantický export,“ podotýká web. Jednou z nejcitlivějších položek pro USA, pokud jde o objem exportu, představují sójové boby.
„USA jsou druhým největším světovým producentem a vývozcem sóji a cla EU by zasáhla sektor, který je již tak zasažen čínskými odvetnými opatřeními, rostoucí globální konkurencí a klesajícími cenami. A to není vše: 82,5 procenta amerického vývozu sóji do EU pochází z Louisiany, domovského státu předsedy Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona,“ poznamenává web s tím, že američtí producenti sóji už před dopady amerických cel varovali.
I velkou část ostatních položek na seznamu pocítí především producenti v převážně republikánských státech, poznamenává web, který odpověď EU charakterizuje jako „pasivní agresi, která má způsobit bolest Trumpově voličské základně“.
„EU se tak zaměřuje na hovězí maso z Kansasu a Nebrasky, drůbež z Louisiany, automobilové díly z Michiganu, cigarety z Floridy a dřevěné výrobky ze Severní Karolíny, Georgie a Alabamy,“ vypočítává Politico zasažené zboží a hlavní producentské státy.
Oproti původnímu návrhu podle webu ze seznamu vypadla whisky, za což lobbovaly Francie, Itálie a Irsko, které se patrně obávaly další americké odvety. Na seznamu jsou ale další položky, které zasáhnou hlavně producenty v republikánských státech.
V záloze zůstává „obchodní bazuka“
„Patří mezi ně (mimo jiné) zmrzlina z Arizony, kapesníky z Jižní Karolíny, elektrické deky z Alabamy, kravaty a motýlky z Floridy (pokud nejsou vyrobeny z hedvábí, které demokratická Kalifornie ráda poskytne) a pračky z Wisconsinu. Těstoviny z Floridy a Jižní Karolíny budou také čelit celnímu tlaku,“ vypočítává Politico. „A konečně, na seznam se dostalo dámské negližé z Ohia a Kentucky, oblíbená položka z prvního návrhu Komise,“ dodává potměšile server.
Brusel dal ale zároveň najevo, že je i po americkém uvalení plošných 20procentních cel na dovoz z EU ochoten jednat. V pondělí unijní blok nabídl vzájemná nulová cla na průmyslové zboží zahrnující mimo jiné automobily, léky, chemikálie, plasty a stroje. Trump to však odmítl a vzkázal zemím EU, že musí nakoupit americké energie za 350 miliard dolarů, aby americký obchodní deficit z vzájemné výměny „zmizel do jednoho týdne“.
EU má přitom v záloze odpověď, která by Washington bolela podstatně více než uvedená sektorová cla na zboží. Může se totiž zaměřit na technologické či bankovní služby, v nichž mají naopak převahu Spojené státy. Ne všechny unijní státy jsou však připraveny sáhnout už nyní po této „obchodní bazuce“ (jak to označuje Politico), otevřeně proti se postavilo například Irsko, kde sídlí evropské centrály společností jako Google či Meta.
