Článek
Ve Francii byl Noriega v roce 1999 v nepřítomnosti odsouzen k deseti letům vězení a vysoké pokutě za praní špinavých peněz prostřednictvím francouzských bank a za obchod s drogami. Francouzské úřady nyní chtějí uspořádat nový proces.
Noriegovi právníci chtějí prokázat, že údajné zločiny se staly ještě v době, kdy Noriega stál v čele státu, a měl tak mít imunitu. Přít se budou i o zákonnou promlčecí lhůtu, díky které by také nemusel být stíhán. Hrozí mu trest až deseti let.
Noriega si v USA odseděl sedmnáctiletý trest za pašování a obchod s drogami. V roce 2007 se dostal na svobodu. Přál se vrátit do rodné Panamy a vydání do Francie se bránil, ale jeho poslední odvolání odmítl v únoru americký nejvyšší soud. Potvrdil tak verdikt federálního odvolacího soudu, který odmítl Noriegovu argumentaci, že podle ženevských konvencí týkajících se válečných zajatců má být navrácen do Panamy. I tam by ale čelil soudnímu procesu.
Panamský diktátor Noriega byl za studené války dlouholetým spojencem USA. Od šedesátých let pracoval pro americkou zpravodajskou službu CIA. Než se v roce 1983 stal vládcem Panamy, stál v čele tamní Národní gardy. Spolupráce s USA skončila v roce 1987.
O tři roky později podnikly Spojené státy do Panamy invazi a Noriega byl zadržen. V roce 1992 byl odsouzen na čtyřicet let za pašování drog, praní peněz a vydírání. Trest mu byl pro dobré chování zkrácen na 17 let.