Článek
Spojené státy, spojenec Izraele, nemusely použít svého práva veta, když pro návrh hlasovalo „jen“ osm zemí, zatímco USA a Austrálie ho odmítly a pět dalších členů se zdrželo hlasování. Ještě krátce před hlasováním se přitom očekávalo, že návrh obdrží potřebných devět hlasů. Nigérie, která byla řazena do tábora podporovatelů, se ale nakonec hlasování zdržela.
Washington argumentuje, že k míru mezi Izraelci a Palestinci se musí dojít dohodou, a nikoli jednostranným nátlakem.
„Hlasovali jsme proti této rezoluci ne proto, že jsme spokojeni se současným stavem. Hlasovali jsme proti, protože mír musí vyvstat z tvrdých kompromisů u jednacího stolu,“ řekla americká velvyslankyně Samantha Powerová. Podle ní byla rezoluce spíše výrazem inscenované konfrontace a navíc byla nevyvážená.
Palestinští představitelé se chtějí ve středu poradit, jak budou dále postupovat. Jejich vyjednavač Saíb Irikát ale už před hlasováním avizoval, že by mohl být návrh přednesen znovu radě v novém složení s pěti novými nestálými členy. Tyto státy, které zahájí působnost v radě ve čtvrtek, s Palestinci více sympatizují. Pokud ani napodruhé návrh neprojde, mohli by se Palestinci podle Irikáta obrátit na Mezinárodní soudní dvůr a žalovat Izrael za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Související téma
Zasedání Rady bezpečnosti, na kterém byly schváleny nové sankce vůči Íránu.
Izrael obsadil okupovaná území, tedy Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a východní Jeruzalém za války v roce 1967.
