Od Černé knihy po „perfektní telefonát“. Mezi Trumpem a Zelenskym to nevře poprvé

Trump minulý týden do Kyjeva poslal svého ministra financí Scotta Bessenta s úkolem přivézt mu podepsanou dohodu, která by USA výměnou za pokračování pomoci dala vlastnictví poloviny ukrajinských zásob vzácných nerostů. Ve stejnou dobu přitom další představitelé americké administrativy veřejně prohlašovali, že Ukrajině odepřou bezpečnostní záruky, jako je členství v NATO. Zelenskyj americký návrh odmítl.

Že se Trump tento týden do Zelenského pustil hlavně kvůli tomuto odmítnutí, potvrdil veřejně i Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio. Protože odmítá přijmout příměří za nevýhodných podmínek, stal se Zelenskyj také největší překážkou ke splnění Trumpova předvolebního slibu o bleskovém nastolení míru.

Americký prezident proto nyní opakuje tvrzení ruské propagandy o tom, že je Zelenskyj neoblíbený diktátor, který se vyhýbá volbám, ačkoliv ukrajinská ústava konání voleb ve válečném stavu neumožňuje a Zelenskyj má v průzkumech větší podporu než Trump. Ukrajinského prezidenta také přímo vyzval, ať jedná rychle, jinak „riskuje, že o svou zem přijde“.

Deník The Hill také připomíná, že mezi předními republikány včetně Trumpova poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze panuje přesvědčení, že poměrně nepodstatná válka na Ukrajině USA pouze brání soustředit se na jejich skutečného rivala, Čínu. Soupeření s Čínou za prioritu své zahraniční politiky označuje i Trump, a to by mohlo být dalším z důvodů, proč ho jakékoliv průtahy probíhajícího konfliktu tak frustrují.

Roli v Trumpově tirádě proti Ukrajině může ovšem hrát i to, že to není poprvé, co tato východoevropská země působí americkému prezidentovi potíže. Události na druhé straně Atlantiku ovlivnily už jeho první prezidentskou volební kampaň a i jeho impeachment začal telefonátem s čerstvě zvoleným Zelenským.

Poprvé se Trump do veřejného sporu s Ukrajinou dostal už během své první prezidentské kampaně. Za šéfa svého volebního týmu si totiž vybral Paula Manaforta. Ten dříve působil jako poradce bývalého ukrajinského proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který byl v roce 2024 svržen. Zatímco Ukrajinci rozplétali Janukovyčovu síť korupce, objevili manuskript psaný jeho rukou nazývaný Černá kniha.

V té se nacházelo i Manafortovo jméno. Podle dokumentu mu někdejší ukrajinský prezident od roku 2007 do roku 2012 pod stolem vyplatil 12,7 milionu dolarů (303,5 milionu korun), uvádí deník New York Times. V té době už byly Trumpovy vztahy s Ruskem ožehavým tématem, protože ruští hackeři napadli servery Demokratické strany a Trump se vyjadřoval kladně o ruské anexi Krymu.

Ačkoliv Trump trval na tom, že celá Černá kniha byla výmysl demokratů, kteří se snažili diskreditovat jeho kampaň, Manafort z jeho volebního týmu rezignoval. Později byl obviněn z několika případů praní peněz a neplacení daní a odsouzen k sedmi a půl roku vězení. Rok a půl po rozsudku mu Trump před odchodem z Bílého domu udělil milost.

Zatímco čelil obviněním ze spolupráce jeho předvolebního týmu s Ruskem, Trump také přilnul ke konspirační teorii, že servery demokratů ve skutečnosti napadli Ukrajinci. Opakoval ji i poté, co ji vyvrátili představitelé jeho vlastní vlády.

Dalo by se říct, že Trumpův impeachment v roce 2019, první ze dvou, začal zvolením Volodymyra Zelenského prezidentem. Trump totiž čerstvě zvolenému Zelenskému zavolal a požadoval zahájení vyšetřování bývalého viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera i jeho již vyvrácené konspirační teorie o ukrajinských hackerech.

Důvodem pro jeho požadavek bylo, že Hunter Biden měsíčně pobíral desetitisíce dolarů od ukrajinské ropné společnosti Burisma vyšetřované za korupci. Joe Biden přitom Ukrajině veřejně pohrozil zastavením pomoci, pokud nepropustí nejvyššího prokurátora Viktora Šokina. Trump zastával stanovisko, že to bylo proto, aby chránil svého syna. Ve skutečnosti Biden konal ve spolupráci s Evropskou unií, protože prokurátor čelil obvinění, že korupční vyšetřování naopak blokuje.

Po tomto rozhovoru mezi oběma hlavami státu, který vstoupil do dějin jako Trumpův „perfektní telefonát“, americký prezident na Ukrajinu vyslal svého osobního advokáta Rudyho Giulianiho, aby na Zelenského dál tlačil. Zároveň s tím Ukrajině odepřel vojenskou pomoc v boji s donbaskými separatisty ve výši téměř 400 milionů dolarů (9,6 miliardy korun) a vyšetřováním Bidenových podmínil i pozvánku Zelenského do Bílého domu.

Celou záležitost do veřejného prostoru nejprve přinesla stížnost whistleblowera a představitelé Trumpovy administrativy pak ve výsleších potvrdili, že prezident několik měsíců zneužíval svého úřadu k osobním účelům, rekapituluje proces CNN. Zelenskyj Trumpovu nátlaku nikdy nevyhověl. Republikánský senát impeachment republikánského prezidenta zablokoval.