Obrana demokracie je důležitější než funkce, řekl Biden k ukončení kandidatury

„Obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce,“ řekl Biden. „Nic, nic nemůže stát v cestě záchraně naší demokracie. A to včetně osobních ambicí,“ dodal s tím, že si váží prezidentského úřadu, ale „svou zemi miluji víc“.

„Rozhodl jsem se, že nejlepší cestou vpřed je předat štafetu nové generaci,“ uvedl. Současně je to podle něj o nejlepší způsob, jak „sjednotit naši zemi“.

Jednaosmdesátiletý Biden vzdal boj o Bílý dům v neděli po rostoucím tlaku strany a veřejnosti v souvislosti se svým vysokým věkem a množícím se potížím, které jsou s ním spojeny. V projevu vysílaném z Oválné pracovny měla veřejnost poprvé možnost slyšet přímo od Bidena, jaké důvody jej vedly k ukončení kandidatury.

Americký prezident v projevu dále uvedl, že se po odstoupení z kampaně chce plně věnovat prezidentskému úřadu.

„Následujících šest měsíců se budu soustředit na to, abych dělal svou práci prezidenta,“ řekl Biden. „Budu pokračovat ve snižování nákladů pro těžce pracující rodiny a v růstu naší ekonomiky. Budu nadále hájit naše osobní svobody a občanská práva,“ dodal s tím, že zaměřit se hodlá také na boj proti extremismu a politicky motivovanému násilí.

Na mezinárodní scéně bude mezi jeho priority ve zbytku volebního období patřit snaha o ukončení války v Pásmu Gazy, upevnění NATO a zastavení ruského vůdce Vladimira Putina na Ukrajině.

„Budeme pokračovat v budování koalice hrdých národů, abychom zabránili Putinovi ovládnout Ukrajinu,“ řekl Biden. „Udržíme NATO silnější, mocnější a jednotnější než kdykoliv v naší historii,“ dodal.

Bude také usilovat o nastolení míru a bezpečnosti na Blízkém východě a také osvobození všech rukojmí, které z Izraele odvlekli do Pásma Gazy členové teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jih Izraele 7. října.

Šéf Bílého domu po odstoupení následně jako kandidátku podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která je nyní favoritkou na zisk demokratické nominace pro prezidentské volby. Získala už nadpoloviční počet delegátů Demokratické strany, kteří začnou vybírat kandidáta ve čtvrtek 1. srpna.

V průzkumu americké televize CNN současná viceprezidentka s 46 procenty mírně zaostala za republikánským kandidátem Donaldem Trumpem, který by získal 49 procent. V předchozí sondáži agentury Reuters/Ipsos ovšem o dva procentní body zase vedla a Trumpa, jenž by měl 42 procent, by se 44 procenty porazila.

Demokraté v kampani líčí nadcházející prezidentské volby jako boj o zachování demokracie v USA, přičemž Trumpa často vykreslují jako člověka, který chce v zemi zavést diktaturu. Za zápas o demokratický charakter země označují volby také republikáni.