Článek
Informaci přinesl britský list The Times. Dohoda START vyprší letos v prosinci a Obama se podle zdroje deníku chystá k nejambicióznějšímu odzbrojení za celou generaci.
„Zapojíme Rusy do tradičnějšího procesu právního závazku o omezení zbraní. Jsme připraveni na širší dialog o záležitostech, které je znepokojují. Nebylo by překvapením, kdyby dohoda nahrazující START snížila počet (nukleárních hlavic) o tisíc (na každé straně),“ řekl Timesům anonymní zdroj z americké vlády.
Deník za klíčovou pobídku z americké strany označuje přehodnocení plánů Obamova předchůdce George Bushe na umístění prvků protiraketové obrany ve střední Evropě. Ten byl od počátku trnem v oku Rusů, kteří se domnívají, že systém je primárně namířený proti nim a mohl by narušit rovnováhu sil v Evropě.
Klíč k přesvědčení Íránu
Obamova administrativa dala na srozuměnou, že o štítu, jehož provoz by USA ročně přišel na čtyři miliardy dolarů, ještě zdaleka nerozhodla. Spojené státy už dohody s ČR i Polskem o umístění radaru a sila s raketami podepsaly, o dohodách však ještě nehlasovaly národní parlamenty.
Obama podle Timesů zřídí zvlášní úřad pro dohled nad jednáními s Ruskem. Má ho vést Gary Samor, který jako jaderný vyjednavač působil už v administrativě Billa Clintona. Dohody má ovšem vést ministerstvo zahraničí Hillary Clintonové.
Prezident Obama vidí v budoucí dohodě prostředek, jak přimět země, jako je Írán, k zastavení vývoje jaderných zbraní.
„Jestliže se Obama touto cestou vydá, bude to zásadní rozchod s dosavadní politikou. V Kongresu s tím ale budou potíže,“ komentoval zprávu nejmenovaný člen Bushovy Republikánské strany.
Proces jaderného odzbrojování USA a Ruska
Dohody o omezování jaderných zbraní mezi USA a Ruskem se táhnou do éry Sovětského svazu a studené války. První rozhovory o snižování arzenálů se datují do šedesátých let. Tehdy měla každá země k dispozici přes 30 tisíc nukleárních hlavic.
První významnou dohodou byla SALT. Zkratka z anglického Strategic Arms Limitation Talks (Rozhovory o omezení strategických zbraní) naznačuje, že nešlo o redukování počtu hlavic, nýbrž omezování rozšiřování arzenálů. Dohoda SALT II z roku 1979 nebyla sice plně ratifikována, ale byla dodržovaná, a to dokud během svého druhého funkčního období americký prezident Ronald Reagan nepřekročil její limity.
Klíčovým zlomem pak byla jednání Reagana se sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Po dohodě ze summitu v Reykjavíku se země zbavily celkem více než 2 600 střel.
Dohodu v červenci 1991 nahradila smlouva START. V roce 2002 navíc prezidenti USA George Bush a Ruska Vladimir Putin podepsali Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (SORT). V té se obě strany zavázaly snížit svůj jaderný arzenál o 1700 až 2200 hlavic.
