Článek
Učinil tak během setkání v Kábulu, kam Obama překvapivě přiletěl už v sobotu a zahájil tím svou ostře sledovanou zahraniční cestu. Senátor označil situaci v Afghánistánu za riskantní a naléhavou. Skutečná fronta války s teroristy se podle něj nenachází v Iráku, nýbrž v Afghánistánu. Nyní tam USA mají 36 tisíc vojáků.
"Afghánistán musí být hlavním centrem, hlavní frontou boje proti terorismu,“ citovala agentura Reuters Obamovo prohlášení v rozhovoru poskytnutém stanici CBS.
V neděli ráno Obama rovněž posnídal v Kábulu s americkými vojáky. "Cílem našeho protiteroristického boje je pomoci učinit svět bezpečnějším,“ prohlásil senátor a dodal, že je na práci příslušníků amerických sil pyšný.
Cestu provázejí přísná bezpečnostní opatření
Itinerář Obamovy cesty byl z bezpečnostních důvodů do poslední chvíle zahalen tajemstvím a jeho tým nechtěl zveřejňovat žádné podrobnosti. Do Velké Británie, kde byl v pátek očekáván, přiletí zřejmě až v sobotu na závěr svého turné.
Kvůli špatné bezpečnostní situaci v Afghánistánu mohla i americká média informovat o senátorově pobytu v této zemi jen velmi spoře a většinou se musela spokojit s materiály dodanými Pentagonem. Obamova cesta se koná zatím bez účasti novinářů. Ti se k němu připojí až v dalších částech cesty, která zahrnuje také návštěvu Jordánska, Izraele a Evropy.
Z Washingtonu Obama se skupinou dalších senátorů odletěl ve vší tajnosti už ve čtvrtek. Cestou do Afghánistánu se členové Kongresu zastavili ještě v Kuvajtu, kde navštívili americké vojáky.
Evropa až nakonec
V pondělí má senátor jednat v Ammánu s jordánským králem Abdalláhem II., zatímco v úterý a ve středu povede rozhovory s izraelskými a palestinskými představiteli. Ve čtvrtek pronese v Berlíně klíčový projev o transatlantických vztazích a setká se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. V pátek ho v Paříži čeká přijetí francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a v sobotu završí cestu v Londýně rozhovorem s britským premiérem Gordonem Brownem.
Obamova cesta je ve Spojených státech vnímána jako snaha ujistit voliče, že je schopen přesvědčivě vstoupit na světovou politickou scénu. Měla by mu také pomoci rozptýlit námitky kritiků, že ve svých 46 letech a po pouhých čtyřech letech práce v Senátu nemá tolik zkušeností v mezinárodních vztazích jako jeho republikánský protikandidát, o 25 let starší dlouholetý senátor John McCain, jemuž americká veřejnost dává při hodnocení těchto kvalit jasnou přednost.