Článek
Biden uvedl, že operace Irácká svoboda skončila, ale slíbil, že americké angažmá v Iráku bude pokračovat v rámci nové stabilizační mise. "Osvobozování Iráku skončilo. Naše závazky ale trvají prostřednictvím operace Nový úsvit," citovala Bidena agentura AFP.
"USA už nejsou ve válce," řekl novinářům na americké základně Camp Ramádí šéf Pentagonu Gates, který neohlášeně přiletěl do Iráku. "Řekl bych, že jsme v konečné fázi naší angažovanosti v Iráku." Ministr nicméně nevyloučil možnost setrvání amerických sil v Iráku i po 31. prosinci 2011. Novému projednání irácko-americké bezpečnostní dohody z roku 2008 by ale bezpodmínečně musel předcházet požadavek irácké strany.
V Iráku je nadále 50 000 amerických vojáků. Vyměnilo se i jejich velení, generála Raymonda Odierna nahradil ve středu generál Lloyd Austin. Bude dozírat na výcvik Iráčanů, uvedla agentura Reuters
Biden zmínil i utrpení, jaké dlouhá válka přinesla Iráčanům. "Doufám, že nejtemnější dny jsou nyní za nimi," dodal. Zaměřil se i na komplikovanou vnitropolitickou situaci, kde se ani půl roku po volbách nepodařilo sestavit vládu. Vyzval ke změně volebního systému, píše CNN.
Obamovo hodnocení
Obama stejně jako před pár týdny upozornil, že situace v Iráku není stabilní. Podle prezidenta koncem srpna nepochybně násilnosti neskončily. Irák je navíc od březnových voleb pořád bez vlády.
„Operace Irácká svoboda skončila a irácký lid má od teď hlavní odpovědnost za bezpečnost ve své zemi,“ řekl Obama a dodal: „Spojené státy zaplatily vysokou cenu, aby vložily budoucnost Iráku do rukou jeho lidu. Poslali jsme naše mladé muže a ženy, aby se v Iráku nezměrně obětovali, a utratili jsme za hranicemi mnoho, i když doma dolehly těžké rozpočtové časy.“ Prezident dále uvedl, že USA v Iráku dostály své odpovědnosti a nyní je třeba obrátit list.
V Iráku zůstává necelých 50 000 vojáků, kteří mají cvičit irácké síly a radit jim. Odejít mají do konce příštího roku.
Obama se zmínil i o počátku konfliktu a svém nesouhlasu s prezidentem Bushem, který invazi v březnu 2003 inicioval. „Je dobře známo, že jsem s ním kvůli válce od počátku nesouhlasil. Nikdo ale nemůže zpochybňovat podporu prezidenta Bushe našim jednotkám, jeho lásku k zemi a závazek vůči naší bezpečnosti,“ řekl.
Zaměřeno na Afghánistán
Prezident Obama připomněl, že stejně jako Irák jednou Američané opustí i Afghánistán, kde podle něj vedou boj v zájmu vlastní bezpečnosti. Podotkl však, že válka není v zájmu nikoho. V té souvislosti zmínil i nové kolo mírových jednání Palestinců s Izraelci, které po téměř dvou letech znovu začne právě ve Washingtonu ve středu.
Válka v Iráku
USA na Irák zaútočily 20. března 2003 kvůli údajnému napojení prezidenta Saddáma Husajna na al-Káidu a jeho nebezpečnému zbrojnímu programu. Záminky pro útok se později ukázaly být liché - Husajn s al-Káidou ve spojení nebyl a mobilní laboratoře a zbraně hromadného ničení spojenci v Iráku nenašli.
Iniciátoři útoku - tehdejší americký prezident George W. Bush a britský premiér Tony Blair - nicméně přesto hodnotí misi jako úspěšnou, protože byl odstraněn diktátor Husajn. Ten byl dopaden koncem roku 2003 a o tři roky později, 30. prosince 2006, popraven.
Od začátku bojů zemřelo v Iráku téměř 4 500 amerických vojáků. Mezi oběťmi v řadách spojenců je i jedna česká. Počet mrtvých Iráčanů přesáhl sto tisíc.
Jednou z lekcí v Iráku je podle Obamy skutečnost, že USA se ve světě už nemohou chovat jako vojenská mocnost. Jako už častokrát dříve řekl, že je třeba pracovat s partnery a využívat diplomacii a sílu ekonomiky a Ameriky jako příkladu.
