Obama odložil útok na Sýrii

"Chce prověřit, jak seriózní je vůle Syřanů a Rusů zbavit se chemických zbraní v Sýrii. Chce čas, aby to mohl prověřit," řekl Levin po obědě skupiny senátorů s Obamou.

Prezident měl na úterý naplánovány schůzky se senátory a poslanci Sněmovny reprezentantů, aby je přesvědčil k podpoře vojenských úderů v Sýrii, o kterou je požádal na konci srpna.

Situaci ale zásadně změnil ruský návrh předpokládající mezinárodní kontrolu nad syrskými chemickými zbraněmi. Syrský režim v úterý oznámil, že je připraven na návrh přistoupit.

Už v pondělí americký ministr zahraničí John Kerry řekl, že Sýrie by se mohla úderům vyhnout, pokud by do týdne odevzdala své chemické zbraně.

Obama sice ruský návrh vítá, ale současně varoval: „Je příliš brzo na to říci, zda tato nabídka uspěje. Jakákoli dohoda musí zajistit, že Asadův režim plní své závazky.”

Přesto považuje návrh za důležitý: „Tato iniciativa má potenciál odstranit hrozbu chemických zbraní bez použití síly.” Dodal, že jeho vláda dlouho vzdorovala volání po vojenském zásahu v Sýrii, protože si myslí, že síla nemůže vyřešit občanskou válku. Názor ale změnil, když viděl obrázky útoku z 21. srpna.

Senát měl o rezoluci podporující omezené vojenské údery hlasovat ve středu. Ale po zveřejnění ruského návrhu v Senátu se objevily zprávy, že na hlasování tento týden nedojde.

Skupina osmi demokratických a republikánských senátorů také začala připravovat alternativní rezoluci. Navrhuje údajně, aby Rada bezpečnosti OSN stanovila konkrétní časový limit, zřejmě 60 dní, během něhož by Sýrie musela chemické zbraně odevzdat.

Proti vojenské intervenci se  staví většina poslanců Sněmovny reprezentantů. I šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell oznámil, že bude hlasovat proti. "Zjevně se nejedná o zásadní bezpečnostní riziko," uvedl. Podle něj je kolem americké strategie v Sýrii příliš nezodpovězených otázek.

V branném výboru Sněmovny reprezentantů proto v úterý hájil záměr ministr zahraničí Kerry. Ujišťoval, že pro Washington byla vždy prioritou diplomacie a že syrský konflikt nemá vojenské, ale jen politické řešení. Ale politického řešení nebude dosaženo, pokud si Bašár Asad bude myslet, že mu projde nasazení smrtícího plynu, řekl Kerry s tím, že Sýrie má asi 1000 tun chemických zbraní.

Prohlásil také, že cílem zvažovaného zásahu nebude odstranit Asada, ale oslabit jeho vojenskou moc a přinutit ho k jednání.

Předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey při stejném slyšení řekl, že hrozba odvetného úderu ze strany Sýrie je "nízká, skoro nulová".