Článek
Nasadil k tomu i někdejšího poradce prezidenta a šéfa diplomacie Henryho Kissingera. S odvoláním na anonymní zdroje administrativy to napsala agentura Bloomberg, podle níž v prosinci ukončil Obamův tým zevrubnou analýzu.
„Naší teorií je: uvidíme, co se nabízí, bez ohledu na pravděpodobnost úspěchu,“ řekl nejmenovaný činitel.
Kissingera, kterého má Putin údajně v oblibě, Bílý dům požádal, aby se s šéfem Kremlu telefonicky spojil a probral s ním možná řešení. Zda tak už učinil, ale není podle Bloombergu zatím známo, neboť vše obklopuje mlčení.
Kissinger po loňském převratu v Kyjevě varoval, aby se USA a Evropa vyvarovaly šablon. Rusko, napsal, nebude nikdy pohlížet na Ukrajinu jako na zcela cizí stát a Kyjev by měl být mostem mezi Moskvou a Evropou, a nikdy ne členem Severoatlantické aliance.
V pozadí je Kerry
Iniciátorem hledání kontaktu s Ruskem je nynější ministr zahraničí John Kerry. Má osobní vztahy s protějškem Sergejem Lavrovem, setkávají se často i bez poradců a jejich dialog je posledním funkčním diplomatickým kanálem.
Kerry na podzim dokonce chtěl jet za Putinem, ale nebyla naděje, že s ním cokoli dohodne. Lavrovovi tlumočil, že část nejtěžších sankcí padne, pokud Rusko splní zářijové ujednání z Minska o ukončení bojů na východě Ukrajiny a přestane podporovat separatisty.
„Pokud se urovná Doněck a Luhansk, mohou být zrušeny sankce, zatímco zůstanou ty, jež se vztahují ke Krymu. To je pro Putina cesta vpřed,“ soudí zdroj administrativy.
