Neuposlechl rozkaz a vrátil se pro spolubojovníky. Veterán z Vietnamu dostal od Bidena nejvyšší vyznamenání

Dramatická situace se odehrála v noci 18. června 1968, kdy se čtyřčlenný americký výzvědný tým dostal pod těžkou palbu po obklíčení nepřátelskými jednotkami v okolí Ho Či Minova Města (tehdejšího Saigonu).

Američany se ze vzduchu snažily krýt dva vrtulníky Cobra, rychle jim ale začalo docházet palivo i munice.

Taylor, který si uvědomil, že američtí vyzvědači směřují do další pasti, vysílačkou žádal o vyslání posil, to ale bylo zamítnuto.

„Místo toho dostal Taylor přímý rozkaz: ‚Vraťte se na základnu.‘ Jeho odpověď byla stejně přímá: ‚Dostanu své lidi ven,‘“ komentoval jeho čin Biden během ceremonie v Bílém domě.

Taylor a jeho kopilot zamířili s vrtulníkem do tmy, světla nechtěli použít v obavě, že tak nepříteli prozradí pozici hledaného týmu. Správný směr prý jen tušili.

„Nemyslel jsem si, že je někdy najdu,“ vzpomínal nyní jednaosmdesátiletý Taylor podle amerického armádního webu.

„Prostě děláte, co můžete, abyste zachránili ty, které se snažíte zachránit. Z několika z nich se stali mí celoživotní přátelé,“ dodal.

Jedním z takových přátel se stal Dave Hill, jeden z členů zachráněného čtyřčlenného týmu. S Taylorem se poprvé od osudné noci potkal až po 31 letech v roce 1999.

„Larry nejen že dělal svou práci, ale šel daleko nad rámec svých povinností bez ohledu na ohrožení svého života,“ řekl Hill, který spolu s dalšími zachráněnými začal vést kampaň za ocenění Taylora nejvyšším vojenským vyznamenáním.

„Tehdy se jeho udatnost, odvaha a obětavost nedočkaly adekvátního uznání, takže jsme se to rozhodli zvrátit,“ dodal Hill.

Po letech jejich úsilí přineslo ovoce. Medaili cti, nejvyšší vojenské vyznamenání USA, které na návrh Kongresu uděluje prezident, předal Taylorovi při úterní ceremonii šéf Bílého domu Biden.

Zda byl Taylor za neuposlechnutí rozkazu v 60. letech potrestán, není zmíněno. Je tak pravděpodobné, že tehdejší velitelé jeho prohřešek přešli.

Válka ve Vietnamu trvala mezi roky 1955 a 1975, Spojené státy do konfliktu mezi komunistickým severem a jihovietnamskou vládou vstoupily v roce 1964. Klesající veřejná podpora amerického angažmá vyvrcholila stažením posledních jednotek USA v roce 1973.

Po formálně uzavřeném příměří bylo jasné, že Washington již není ochoten se v zemi dále vojensky angažovat a že pád Jižního Vietnamu je jen otázkou času.

To potvrdila finální ofenziva severovietnamských sil v roce 1975, která vyvrcholila pádem jihovietnamské metropole Saigon.

Vietnam později oficiálně odhadl, že na obou stranách konfliktu zemřely až dva miliony civilistů, dalších 1,1 milionu bojovníků podle něj padlo v řadách severního Vietnamu a partyzánského hnutí Vietkong.

Počet zabitých jihovietnamských bojovníků Washington odhadl až na 250 tisíc, zároveň eviduje okolo 58 300 zabitých nebo zmizelých amerických vojáků. Odhady počtu obětí konfliktu se však podle různých zdrojů různí.