Článek
Netanjahu také odmítl návrat palestinských uprchlíků na území Izraele a varoval před íránským jaderným programem. Američtí zákonodárci jeho projev neustále přerušovali potleskem. Někteří Palestinci projev považují za vyhlášení války.
Židovský stát je podle Netanjahua v zájmu míru připraven k bolestivým kompromisům. Uvědomuje si například, že se bude muset vzdát části "prastarého židovského území". Stejně tak počítá s tím, že část židovských osadníků po vzniku státu Palestina zůstane mimo území Izraele. Izrael podle Netanjahua bude při jednání o podobách hranic nového státu štědrý, ale zároveň hodlá pevně hájit své bezpečnostní zájmy.
Izrael proto odmítá návrat k hranicím z doby před šestidenní válkou, ke kterým jej - spolu s výměnami území - minulý čtvrtek vyzval americký prezident Barack Obama, a vyvolal tak roztržku s izraelským premiérem. Podle Netanjahua by Izrael v takových hranicích nebylo možné bránit. Izraelský premiér zároveň odmítl označovat vojáky své země za okupanty. "Židé nejsou v Judeji a Samaře zahraničními okupanty," řekl.
Z krachů mírových jednání obvinil Palestince
Netanjahu zároveň z dosavadních krachů mírových jednání na Blízkém východě obvinil Palestince kvůli jejich neochotě uznat právo židovského státu na existenci. "Náš konflikt se nikdy netýkal existence palestinského státu, ale existence židovského státu," řekl izraelský premiér. Palestinci nicméně namítají, že jejich vedení právo Izraele na existenci uznalo opakovaně. Problém je ale v přívlastku "židovský". Jako takový Palestinci Izrael uznat odmítají.
Netanjahu v úterý také odmítl "sny" Palestinců o tom, že se na území Izraele vrátí palestinští uprchlíci, kteří zemi opustili po vzniku židovského státu a po jeho následných konfliktech s arabskými sousedy. "Problém uprchlíků bude vyřešen mimo Izrael," řekl izraelský premiér. Odmítl také jakékoliv úvahy o dělení Jeruzaléma, v jehož východní části chtějí mít Palestinci hlavní město svého chystaného státu.
Izraelský premiér rovněž jako podmínku jeho vzniku požaduje silné bezpečnostní záruky. Palestina tak podle něj bude muset být demilitarizovaná. Izrael naopak bude muset mít silnou vojenskou přítomnost podél řeky Jordán, která bude oba státy oddělovat.
Podle Palestinců jde o vyhlášení války
Nabíl Šás, poradce šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, označil Netanjahuovy výroky za vyhlášení války, jelikož premiér nabízí řešení, které "nebere ohled na hranice z roku 1967". Abbásův mluvčí Nabíl abú Rudajná se domnívá, že Netanjahuův projev nevede k míru, ale staví před něj naopak další překážky. Abbás na středu svolal vedení Organizace pro osvobození Palestiny a své strany Fatah, aby se s nimi dohodl na příštích krocích. Jeden z palestinských ministrů Muhammad Štají se domnívá, že Palestincům teď nezbývá nic jiného než požádat o jednostranné uznání státu v OSN.
Netanjahu v Kongresu USA také naléhavě varoval před íránským jaderným programem. Teherán podle něj vyvíjí rakety schopné zasáhnout Izrael a pro řešení problému už prý nezbývá moc času. Izraelský premiér zdůraznil, že židovský stát se vždy bude bránit. Připomněl, že Izrael povstal po druhé světové válce z "popela holokaustu". "Když říkáme, že se to nesmí opakovat, myslíme to vážně," řekl.
Izraelský premiér dnes v tradičně přátelském Kongresu poděkoval Spojeným státům za podporu Tel Avivu. "Izrael nemá lepšího přítele než Ameriku a Amerika nemá lepšího přítele než Izrael," řekl Netanjahu. Dodal, že židovský stát vždy byl a vždy bude věrným spojencem USA.
Netanjahu také zdůraznil, že jeho země na rozdíl od jiných států v regionu je demokratickým státem. "Izrael není tím, co je v regionu špatné, ale tím, co je v regionu správné," uvedl před přátelsky naladěnými kongresmany, kteří jeho projev opakovaně přerušovali potleskem.
Vstřícnou atmosféru v Kongresu vůči řečníkovi narušila nesouhlasnými výkřiky neznámá žena. "Ukončete okupaci, ukončete izraelské válečné zločiny", zvolala krátce po začátku Netanjahuova asi padesátiminutového projevu z galerie. Američtí zákonodárci ji vzápětí přehlušili hlasitým potleskem ve stoje. Izraelský premiér pak zdůraznil, že síla demokracie tkví právě v tom, že umožňuje protesty.