Článek
Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) si od této mise slibují nové informace o nejbližším sousedu Země.
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) má kolem Měsíce obíhat nejméně rok a mapovat jeho povrch. Bude kroužit kolem Měsíce a vytvářet podrobné mapy jeho povrchu, které by posloužily k vyhledání vhodného místa pro přistání lidské posádky.
Létat bude po polární dráze ve výšce pouhých padesáti kilometrů nad povrchem. To je zatím nejnižší orbita, po níž kdy obíhala umělá družice nad Měsíce.
Cílem je vytvořit přesnou mapu měsíce za pomoci laserového měření. Měřit se bude i záření.
Dvojitý náraz
Druhá družice má zkoumat případnou přítomnost vody. Sonda Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) má zjišťovat, zda se ve stinných kráterech i jižního pólu Měsíce neskrývá nějaká forma ledu.
Sestává se ze dvou částí. Jedna bude obíhat, druhou tvoří poslední stupeň rakety Centaur. Ten se oddělí a rychlostí 9600 kilometrů za hodinu dopadne na povrch Měsíce. Po dopadu se bude zjišťovat, zda v mraku není přítomna voda. Čtyři minuty po dopadu má sonda vstoupit do mraku, v němž by mělo být 250 tun uvolněných látek, a začít je analyzovat, než se sama zřítí na povrch Luny.
Nový prezident Barack Obama nařídil všechny současné projekty NASA s účastí lidských posádek přezkoumat co do jejich nákladů a možných přínosů.
USA se chtějí vrátit na Měsíc. Lidskou posádku by tam rádi vyslali i Číňané.