Článek
Ares I-X má odstartovat někdy před 27. říjnem a jeho let má být bezpilotní a asi dvouminutový, aby ověřil fungování všech systémů. Nicméně stále se i nad tímto projektem podle stanice BBC vznáší finanční Damoklův meč a očekává se rozhodnutí.
Některé hlasy volají po prodloužení životnosti raketoplánů, které by obstarávaly dál nejnutnější mise - především zásobování a výměnu posádek na Mezinárodní vesmírné stanici.
Poradní panel expertů, který Barack Obama ustavil v květnu, má tento týden předat prezidentovi závěrečnou zprávu s doporučeními, jak dále směřovat NASA.
Ares I-X je však v běhu a jeho štíhlá konstrukce opustila montážní halu v Kennedyho vesmírném středisku a začaly přípravy na start. Raketa má vystoupat do výšky 40 kilometrů. Během celého letu budou přístroje měřit a sledovat, jak systémy fungují. Pokud bude test úspěšný, započnou práce na raketě Ares 1.
První velká raketa po 30 letech
„Je to dlouhá raketa, uplynulo už třicet let od doby, kdy někdo postavil takhle vysokou raketu. Naposledy to byl Saturn V,“ řekl Trent Smith, šéf týmu, který Ares sestavoval. Na raketě je 700 senzorů, které mají poskytnout co nejpodrobnější informace o letu.
Skoro polovina rakety je však "jen jako". To, co bude posledním stupněm pro materiál a posádku a také únikový modul, je zatím jen nefunkční forma, která má ověřit, že zařízení daného tvaru a váhy vzlétne do vesmíru podle předpokladů.
Poté, co první stupeň vyhoří a oddělí se, všechny části spadnou zpět na Zemi. Padákem je ovšem opatřen jen první stupeň, který má dopadnout někam do Atlantského oceánu, napodobeniny zbytku rakety se mají rozbít při volném dopadu na hladinu.
S Aresem se počítá i pro mise na Měsíc
Ares I-X se má stát praotcem nové řady raket různé velikosti. Největší Ares V by měl v představách konstruktérů NASA vrátit lidi na Měsíc a zajišťovat budování stálé základny na Měsíci. Nicméně řada kritiků programu, který staví na klasické technologii, předpokládá, že se bude muset projekt Ares hodně upravit, jinak bude zastaven.
Svou úlohu kromě šetření rozpočtů hraje i čas, protože zatím se počítalo, že Ares 1 by měl vzlétnout v běžném režimu až v roce 2016, což je pozdě, protože raketoplány by měly vzlétnout naposledy příští rok. Američané by se tak minimálně částečně stali závislí především na stařičkých ruských sojuzech.
