NASA dostala za úkol stanovit nové časové pásmo pro Měsíc

Čas se na Měsíci pohybuje o 58,7 mikrosekundy za den rychleji než na Zemi. To se může zdát jako miniaturní rozdíl, ale, jak uvádí BBC, i tak malý posun může mít značný dopad na synchronizaci vesmírné lodě.

Zavedení CLT by tak pomohlo se synchronizací národních a soukromých letů.

Na Zemi se v současnosti čas měří stovkami atomových hodin rozmístěných po celé planetě, které měří měnící se energické stavy atomů, čímž zaznamenávají čas s přesností na nanosekundu.

Pokud by se takové hodiny daly na Měsíc, po více než padesáti letech by běžely o vteřinu rychleji.

„Atomové hodiny budou na Měsíci tikat jiným tempem než na Zemi,“ řekl nejvyšší představitel NASA pro komunikaci a navigaci Kevin Coggins. „Dává to smysl, že když letíme na jiné těleso, jako na Měsíc nebo na Mars, tak každé dostane vlastní puls.“

O stanovení lunárního času se v současnosti nesnaží jen NASA. Nový časový systém vyvíjí i Evropská vesmírná agentura.

Nakonec se na hodnotách lunárního času budou muset shodnout jednotlivé země a centralizovaný koordinační orgán, jehož roli v případě zemského času zastává Mezinárodní úřad pro míry a váhy.

Země se budou muset též dohodnout na tom, kde bude nové časové pásmo začínat a kam se bude rozpínat.

USA chtějí CLT zavést včas pro svou plánovanou misi na měsíční povrch Artemis-3, jež by se měla uskutečnit v roce 2026 a jež je první takovou misí od Apolla 17 v roce 1972. 

Za cíl má přistát na jižním pólu měsíce, o němž se vědci domnívají, že v kráterech, kterých se nikdy nedotýká sluneční světlo, skrývá rozsáhlou zásobu vodního ledu.

Lokalizování a řízení mise vyžaduje extrémní preciznost a navigační pochybení v rozmezí nanosekund může loď posunout na špatnou orbitu. Artemis-3 navíc není jedinou plánovanou národní misí na Měsíc a k těm se přidává ještě několik soukromých letů.

Pokud mezi sebou nebudou mít zkoordinovaný čas, mohlo by to vést k potížím s posíláním dat a komunikace mezi plavidly, satelity a Zemí.