Nákup stíhaček F-35 přehodnocuje už i Kanada. A to jich má část zaplacenou

„Tuto stíhačku vybralo naše letectvo, ale nyní zkoumáme další alternativy, zda všechny ty F-35 potřebujeme,“ řekl Blair podle serveru CBC.

Celková objednávka letounů je za 74 miliard dolarů (1,7 bilionu korun), Kanada už uhradila 19 miliard.

Blair navrhuje, aby se od USA odebralo jen oněch 16 zaplacených strojů a zbytek se objednal v Evropě, zmínil švédské gripeny. Ty v kanadské soutěži skončily druhé. Nově jmenovaný premiér Mark Carney ho prý pověřil, aby se po možnostech v Evropě nyní porozhlédl.

Kanada přitom původně objednala F-35 proto, aby se vyhnula smíšenému letectvu, které měla do 80 let, kdy každá část stíhaček pocházela od jiného výrobce. To znamenalo mimo jiné dva rozdílné režimy výcviku pilotů, spravování dvou různých dodavatelských řetězců náhradních dílů. To všechno stálo spoustu peněz navíc.

Kanadsko-americké vztahy se s nástupem Trumpa zhoršily de facto z týdne na týden, když Trump oznámil cla uvalená na výrobky z Kanady a hýřil řečmi o tom, že by se země, která je větší než celé Spojené státy, raději měla stát 51. státem USA.

V pátek oznámilo Portugalsko, že ruší plán nahradit své stíhačky F-16 stroji F-35. I v tomto případě doporučili nákup představitelé vzdušných sil, politici to ale v pátek odmítli. „Při našich rozhodnutích nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí,“ uvedl ministr obrany Nuno Melo.

Narážel tím na fakt, že po nástupu Donalda Trumpa se z USA stal nepředvídatelný spojenec a země by mohla zablokovat přístup k náhradním dílům, či dokonce přestat poskytovat aktualizace softwaru.

Výrobce F-35 Lockheed Martin odmítá, že by bylo možné stíhačky vypnout z rozhodnutí americké vlády. Mluvčí firmy Rebecca Millerová uvedla, že pokud by se Kanada rozhodla od smlouvy za zbylá letadla odstoupit, znamenalo by to pro ni smluvní pokutu. Její výši neuvedla.

Stíhačky F-35 má v plánu koupit i Česko, premiér Petr Fiala řekl, že od zakázky odstoupit nehodlá. I když ministerstvo obrany přiznalo, že Američané teoreticky mohou provoz stíhaček pomocí softwaru omezit, ovšem nikoliv je „vypnout“. Za nákup 24 stíhaček dá země 150 miliard korun, dalších 322 miliard bude stát 30 let provoz. První mají přijít v roce 2029.